Proč nejsme jako oni?
Bezprostřední okolí popelnic a kontejnerů na komunální odpad patří k místům, která významně ovlivňují prostředí, v němž žijeme. Bohužel velice často negativně, což je způsobeno větší či menší mírou nepořádku v těchto lokalitách. Je to problém letitý, nikoli ale neřešitelný, jak ukazuje příklad Ostrova na Karlovarsku, který nyní inspiroval také radnici v Sokolově. Nemluvě o tom, jak se k této záležitosti stavějí lidé a úřady na západní straně Šumavy. Tématu si v komentáři Proč nejsme jako oni? všímá Lubomír Stejskal.
Kdybychom si chtěli odpovědět na otázku, proč nám život, lidově řečeno, hází tolik klacků pod nohy, nutně bychom došli k jedinému možnému závěru: to ne život, ale lidé. Lidé na na úřadech, v zaměstnání, v dopravních prostředcích, sousedé - zkrátka naši spoluobčané. Příliš často si počínají tak, jak nemají. Týká se to i likvidace drobného domovního odpadu. Je to jednoduché: stačí jej s nezbytnou mírou pečlivosti vysypávat do určených nádob či popelnic a snažit se přitom do jejich útrob trefit. A rozměrného odpadu, jakož i ekologicky nebezpečného, se nezbavovat tak, že ho odložíme tam, kam nepatří. Už z toho důvodu, že pro nerudovský problém kam s ním našli ve většině našich měst a obcí řešení. Přesto jsme velice často svědky nepříjemně působícího nepořádku kolem popelnic, zejména na sídlištích. S tím souvisí dvě otázky: kdo by měl tento nepořádek uklízet a jakým způsobem je možné jeho míru snížit.
V Ostrově na Karlovarsku v tom mají jasno už několik let. O úklid se starají pracovníci technických služeb, ovšem nikoli zadarmo. Nepořádek vyfotí, uklidí - a cenu práce pak naúčtují nájemcům popelnic. Stejnou cestou se vydala i radnice v Sokolově. O podobě vyhlášky týkající se pravidel úklidu rozhodnou v tomto měsíci sokolovští zastupitelé. Starosta hornického města Karel Jakobec je toho názoru, že musí být v zájmu nájemců popelnic a kontejnerů, aby kolem nich bylo čisto. Na případnou námitku, že nepořádek často způsobují vybírači odpadků z řad bezdomovců a místních vetešníků odpovídá nabídkou možnosti odpadní nádoby zamykat. Nájemníci i pracovníci svozové firmy budou mít univerzální klíč. Tím se ale vyřeší pouze jedna část problému. Ta druhá je zakódována v lidském chování - v sobectví, bezohlednosti a vyznávání hesla z cizího krev neteče. Vůči těm, kdo v nestřežených chvílích zanechávají vlastní odpad u svých, anebo ještě hůře u cizích kontejnerů, jsme zoufale bezmocní. Tady žádná, byť sebelépe míněna vyhláška prostě nepomůže.
Co tedy zbývá? Pro začátek by stačilo zajet do Bavorska a po návratu se zamyslet nad tím, proč to, co se u nás stále nedaří, funguje na druhé straně Šumavy s naprostou samozřejmostí. Našim západním sousedům nemusíme přece jen závidět a dál zápasit s nepořádkem. Nic nám přece nebrání nechat se inspirovat jejich přístupem k vlastnímu okolí. Dokážeme to, anebo se budeme sveřepě držet polistopadového sloganu Nejsme jako oni?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
