Příslušník vlivného rodu zachránil Mozarta, nyní spočívá v hrobce ve Velkém Újezdu
Významný hraběcí rod Podstatských-Lichtensteinů z Prusinovic vlastnil zámky v Telči nebo Velkém Meziříčí. Přesto si pro místo svého posledního odpočinku zvolil kostel sv. Jakuba ve Velkém Újezdě na Olomoucku. Dnes zde odpočívá 22 příslušníků tohoto rodu a počet není konečný.
Velký Újezd leží na hranici Hané a Moravské brány pod vrcholky Oderských vrchů. Je to poměrně velká vesnice, jejíž kořeny sahají až k trhové osadě založené patrně někdy ve 12. století. Už v nejstarších dobách zde byla fara a kostel. V důsledku třicetileté války ale zdejší farnost zanikla a duchovní správa Velkého Újezdu se přenesla do katolické farnosti v Oseku nad Bečvou.
Velký Újezd byl bez farnosti až do dvacátých let 18. století. Tehdy se stali hraběcími majiteli panství bratři Karel Maxmilián a František Valerián Podstatští. Karel Maxmilián sloužil jako plukovník, později byl majitel kyrysnického pluku v císařské armádě a bojoval s Turky. Několikrát vyvázl z bitev jen tak tak, a tak se rozhodl poděkovat Bohu za ochranu oživením farnosti ve Velkém Újezdě.
Roku 1737 obnovil při kostele administraturu a o rok později zorganizoval stavbu farní budovy. Kromě toho se rozhodl zřídit v obci také špitál. Jeho synovec František Karel jeho odkaz dodržel a postavil nejen špitál, ale v letech 1749 až 1751 vybudoval téměř celý nový farní kostel. Původní věž byla zvýšena a kostelní loď od základů rozšířena do současné podoby.
Kostel byl po dostavbě vysvěcen dalším významným příslušníkem rodu, olomouckým světícím biskupem Leopoldem Antonínem Podstatským z Prusinovic. Tento muž měl velkou zásluhu na záchraně tehdy jedenáctiletého W. A. Mozarta při jeho návštěvě v Olomouci v roce 1767. Mladý skladatel zde onemocněl neštovicemi a díky biskupovi a jeho péči se bez následků uzdravil.
Hřbitov musel zmizet z centra obce
Po josefínských reformách bylo farnostem nařízeno přesunout stávající hřbitovy z okolí chrámů uprostřed obcí na odlehlejší místa. To postihlo i hřbitov kolem kostela ve Velkém Újezdě, kde stála i hrobka rodu jmenovaného po spojení nově Podstátský-Liechtenstein.
V roce 1833 byla proto pod hlavním oltářem vybudována nová rodinná hrobka. Původně se do ní vcházelo vstupem z kostela, teprve následně byl vytvořen nový vstup ze zadní strany presbytáře chrámu. Konečné podoby se hrobka dočkala přesně 130 let od vysvěcení nově zrekonstruovaného kostela.
V současné době v hrobce odpočívá 22 příslušníků rodiny Podstatských-Liechtensteinů. Jejich odpočinek však nebyl vždy pokojný. V 50. letech minulého století byla hrobka vykradena a ostatky zemřelých poškozeny. Následné zazdění větracích otvorů mělo situaci vyřešit, ve skutečnosti však došlo ke změně klimatu a chátrání hrobky i ostatků se tím jen urychlilo.
Velký Újezd zažil v roce 2008 pohřeb opravdové hraběnky
Naštěstí byla po roce 1989 hrobka opravena a nadále se udržuje v dobrém stavu. Přispívá k tomu i zájem příslušníků rodiny. Hrobku podporují jak zástupci velkomeziříčské větve rodu, kteří se ujali po restitucích rodového majetku, tak i příslušníci Telčské větvě. Ti sice žijí v zahraničí, ale i tak mají zájem být v rodové hrobce pochováni. Díky jejich snaze a jednání farnosti se tak hrobka po letech opět dočkala obnovení statutu pohřebiště, který opravňuje ukládat zde opět těla zemřelých příslušníků rodu.
I díky tomu zažil Velký Újezd v roce 2008 pohřeb opravdové hraběnky poté, co byly do hrobky uloženy ostatky Leopoldiny Podstatské-Lichtenstein rozené Thun-Hohenstein. Byla manželkou Aloise Podstatského-Lichtensteina, který zemřel v roce 1918 a byl pohřben, stejně jako jedna z jejich dcer, ve Velkém Újezdě.
Ovdovělá hraběnka byla v roce 1945 vystěhována do Rakouska, kde 14. dubna 1964 v Deutschlandsbergu zemřela. Chtěla spočinout ve Velkém Újezdě vedle manžela, ale v té době to nebylo možné. A tak tam byly její ostatky převezeny až v roce 2008. K pomyslnému setkání obou manželů tak došlo po devadesáti letech.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Praha má mít do roku 2050 o 400 000 obyvatel více. ‚V okolí nestačí infrastruktura,‘ říká sociolog
-
Policie v Praze pátrá po ozbrojeném muži, může být nebezpečný
-
Fotbalisté Sparty v Lize mistrů prohráli s Interem Milán 0:1, vyřazovací fázi letenští hrát nebudou
-
Mou prioritou bude desegregace školství. Vycházím z potřeb brněnského ‚Bronxu‘, říká senátor Papoušek