Prašná brána se původně jmenovala Nová. Podle čeho dostala název?
Staré město pražské bylo ve 13. století opevněno hradbami, které stály v místech dnešní Revoluční třídy, ulice Na Příkopě a Národní třídy. Dodnes nám jejich polohu připomíná Prašná brána, která stojí v místě jednoho z průchodů těmito hradbami.
Základní kámen jedné z nejvýraznějších památek pozdně gotické Prahy položil v roce 1475 král Vladislav Jagellonský, který tehdy bydlel jako poslední český král v Králově dvoře při Celetné ulici.
Bránu, kterou do města vcházely korunovační průvody českých králů, zbudoval stavitel, sochař a kameník Matěj Rejsek. Jak praví dobové tisky: „uměl zručně v kameni řezby dělat, aniž by se řemeslu kamenickému kdy učil“, a stavba věže mu byla svěřena, „neb jest byl k tomu dílu velmi vtipný a myslivý“.
Rejsek na věži pracoval 13 let, ale než svou práci dokončil, král Vladislav Jagellonský se svým dvorem přesídlil na Pražský hrad. Takže věž, jíž se tehdy říkalo Nová, ztratila svůj význam.
Současný název Prašná dostala podle toho, že v ní na počátku 18. století bývalo skladiště střelného prachu. Dnešní podobu získala v letech 1875–86, kdy byla restaurována a dostavěna v pseudogotickém stylu architektem Josefem Mockerem.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
