Porcelánka Thun 1794 ukončí výrobu v provozu v Klášterci nad Ohří

Z původních asi 180 zaměstnanců dostalo výpovědi 38 lidí. Podle generálního ředitele Thun 1794 Vlastimila Argmanna firma nedostala od státu žádnou podporu v době dočasně snížené poptávky. Ukončení výroby porcelánu v Klášterci nebude dočasné, ale definitivní. „Je to nepříjemné, pro mě i osobně. V hale o velikosti 196 na 70 metrů se vyrábí tak ve třetině. Dál už provoz nelze zachovat. Odstupné nás bude stát asi dva miliony korun,“ doplnil Argmann.

Na celkový počet zaměstnanců firmy, která má hlavní závod v Nové Roli na Karlovarsku, to zásadní vliv mít nebude, společnost bude mít nadále zhruba 460 až 480 zaměstnanců. Porcelánce Thun 1794 se podařilo přežít i v době energetické krize, kdy se ceny plynu, který je pro výrobu porcelánu nezbytný, vyšplhaly na dříve nepředstavitelnou hodnotu.

„Nyní, kdy se situace na trhu s energiemi víceméně stabilizovala na cenové úrovni, která je z hlediska budoucího vývoje akceptovatelná, se začaly projevovat dopady globální ekonomické recese masivním snížením poptávky po spotřebním zboží. Objem uplatněných objednávek od našich obchodních partnerů na dodávky porcelánu citelně poklesl, což se projevilo i na tržbách skupiny dosažených za první pololetí, které jsou o zhruba 20 procent nižší, než byly v roce 2022,“ popsal aktuální situaci firmy Argmann.

Firma žádala o možnost kurzarbeitu

Od počátku globální ekonomické recese firma podle něj žádala na všech dostupných úrovních o jediné, poskytnout sklářskému a porcelánovému průmyslu srovnatelnou podporu, jakou mají okolní země, zejména Německo a Polsko, tedy minimálně zavést možnost tzv. kurzarbeitu na překlenutí snížené poptávky, aby mohla firma zvládnout období snížené poptávky.

„Naší žádosti nebylo vyhověno se zdůvodněním, že ČR není tak ekonomicky silná jako Německo a nezaměstnanost v ČR je tak nízká, že se vláda propouštění neobává a tradiční český průmysl nemá jiné postavení než zahraniční montovny,“ řekl Argmannn.

V loňském roce měla společnost Thun 1794 tržby 496 milionů korun a dosáhla i přes kritickou situaci na trhu s energiemi zisku šest milionů korun. Nejvíce zboží se loni, zejména díky promo akcím v obchodních řetězcích, prodalo v Česku, 46 procent. Dalších 21 procent šlo do zemí Evropské unie, 14 procent do zemí bývalého Společenství nezávislých států, zbývajících 19 procent šlo do dalších zemí po celém světě. Firma loni investovala 22,7 milionu korun, a to hlavně do úsporných opatření.