Pilníkářská stezka na Českém kopci na Vysočině přibližuje život v odlehlé horské vesnici
Obec Křižánky na Vysočině má dvě části – českou a moravskou. Hranici mezi nimi vytváří meandrující řeka Svratka. Horská vesnice je sevřena uprostřed hřebenů Žďárských vrchů. Obtížná dostupnost obce nutila většinu lidí, aby se z těchto míst stěhovali do větších měst za prací. Po určitou dobu přineslo místním lidem spásu pilníkářství. Dnes téměř zapomenuté řemeslo tady kdysi provozovali skoro v každé chalupě.
Podle pamětí jednoho z posledních žijících pilníkářů Jaroslava Nedělky se řemeslo dostalo do Křižánek prostřednictvím vandrovníků, kteří přišli ze Saska: „Stalo se tak někdy v první polovině devatenáctého století. První pilníkářská dílna vyrostla na pile Václava Kupce v české části Křižánek. V této dílně se později vyučila většina křižáneckých pilníkářů, kteří začali řemeslo provozovat ve svých skromných chalupách rozesetých po úbočích kopců, které se svažují k řece Svratce.“
První pilníkáři byli svým způsobem všeumělci, protože kromě pilníků a rašplí vyráběli také nebozezy a další nástroje potřebné pro tesaře, truhláře, ale i k běžnému použití v domácnosti. Křižánečtí mistři vykovávali pilníky ručně pod dvěma kladivy. Ocelové tyče se nejdříve zahřály v kovářské výhni a po vykování bylo nutné pilníky vyžíhat. Po ochlazení se pak brousily a poté následovalo ruční vysekávání.
Jaroslav Nedělka vzpomíná: „Zuby se vysekávaly na litinové kovadlině zasazené do dřevěného špalku. Pilník se na kovadlině přidržoval pomocí úzkého řemínku. Seděli jsme na třínohé stoličce, která se ani na nerovné podlaze nepohybovala. Tajemství vysekávání zubů spočívalo v tom, že pilníkář úderem dláta vysekl zub. Ve vyseknutém sklonu pak k němu přisekával další a další. Museli jsme tlouct stejnoměrně, aby každý zub nebyl jinak velký.“
Do historie pilníkářského řemesla se můžete přenést na naučné stezce s názvem Za pilníkáři na Český kopec, která měří asi dva kilometry. Úvodní stanoviště je na moravské návsi Křižánek a pokračuje přes vesnickou památkovou zónu, zemskou hranici tvořenou řekou Svratkou až na Český kopec. Cestou můžete také hledat poklad. Instrukce najdete pomocí QR kódu, který je na posledním stanovišti.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
![ze_světa_lesních_samot.jpg ze_světa_lesních_samot.jpg](https://vary.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_3x2_mobile/public/images/30211a0c09767f56cedafa33e6481497.jpg?itok=KWqo-X-T)
![](https://vary.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_1x1_mobile/public/images/1cbf078c2113e4a20ba2b4185c2821e2.jpg?itok=FkhfJLo4)
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Česko se debat aktivně účastní. Pozvaní jsme nebyli, ale díky partnerům jsme byli slyšet, tvrdí Marian
-
Milionové odměny pro vedení jsou v mezích, říká Králíčková. Výsměch, reaguje akademik Farkaš
-
ONLINE: Konec konfliktu vyžaduje ústupky všech stran, řekl Rubio. Termín dalších jednání zatím není
-
‚Může začít hořet.‘ Nelegální skládka německého odpadu v Jiříkově obsahuje části autobaterií