Obuvnické muzeum ve Zlíně představuje obutí ze všech kontinentů světa

15. leden 2016
Česko – země neznámá

Obuvnické muzeum ve Zlíně je pastvou pro oči především pro dámy. Ale i pánové v něm mohou obdivovat umění ševcovských mistrů. A také žasnout nad opravdu nevšedními exponáty - například opánkami z peří pštrosa emu a lidských vlasů. K vidění je také výrobní linka firmy Baťa. A i staré baťovské reklamy z 30. let.

Sbírku člení několik tematických celků. Nejatraktivnější část, unikátní kolekce obouvání cizích národů, představuje rozličné typy obuvi ze všech kontinentů světa. Patrně nejvzácnější je soubor textilních střevíčků z doby čínského císařství, které nosily dívky se záměrně deformovanými chodidly.

Nejstarší exponát muzea pochází z roku 1588. Jedná se o renesanční střevíc barona Floriána Gryspeka z Gryspachu z Kralovic na Plzeňsku. Vidět tu můžete ale také imitace obouvání významných českých osobností, například Karla IV. a podobně.

Nejpřitažlivějším vystaveným kouskem jsou bezesporu opánky z peří pštrosa emu a ženských vlasů, zvané kadaitja nebo také kurdaitcha, které používali ještě v 19. století australští Aboridžinci k rituálním obřadům. Zajímavá je také kolekce afrických sandálů, velká sbírka obuvi z Indie nebo soubor jezdeckých bot z éry osmanské říše, datovaný kolem roku 1893.

Nejpřitažlivějším vystaveným kouskem jsou bezesporu opánky z peří pštrosa emu a ženských vlasů

Nejrozsáhlejší a patrně nejucelenější kolekcí sbírkového fondu je obuv z produkce firmy Baťa. Sleduje výrobu od vzniku továrny v roce 1894 až po rok 1945, kdy byl obuvnický komplex znárodněn. K vidění jsou také reklamy z 30. let minulého století, natočené pro firmu Baťa. Mnohé z nich získaly na světové výstavě v Paříži v roce 1937 ocenění a všeobecný obdiv. Vystupovali v nich přední herci jako například Nataša Gollová či Vlasta Burian.

autor: Saskia Mišová
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.