O záchraně Doubravy: Všechny vesnice se tenkrát bouraly, nechápu, jak jsme to mohli dokázat

Doubrava je vyhledávaným turistickým cílem. Tvoří ji totiž výjimečný soubor hrázděných zemědělských usedlostí. O záchranu původní podoby vesnice se před 50 lety zasloužili hlavně chalupáři. Bez jejich úsilí by původní objekty čekala pravděpodobně demolice.

Mezi skupinu nadšených zachránců, kteří staré vesnické domy koupili, patřil v začátku 70. let 20. století i provozovatel skanzenu lidové architektury Karel Schmied. Zachraňovat německé statky bylo tehdy odvážné rozhodnutí. Po odchodu původních obyvatel byla Doubrava vylidněná. „V pohraničním pásmu se tehdy nesmělo prodávat, protože všechny vesnice se bouraly,“ vzpomíná Schmied.

Dodnes si vybavuje začátek postupné rekonstrukce svého statku. Nejdříve opravil ty nejmenší místnosti a ze svého bydliště v Chebu do vesnice rodina přijížděla na víkendy. Až po několika letech se pan Karel v Doubravě usadil natrvalo.

Při obnově hrázděných statků chyběly jejich zachráncům odborné informace. Velkou pomoc nabídli sousedé z německého pohraničí až po pádu železné opony. Často právě z Německa si Karel Schmied přivážel i původní dobové vybavení hospodářství.

„Bylo to složitý, protože v té době u nás příliš mnoho odborných materiálů nebylo o těch hrázděných stavbách. Udělali jsme do té doby, než přišel 90. rok, chyby, které jsme až pak napravovali, některé jsme ani nenapravili, protože si toho člověk už ani nevšimne, byly to detaily,“ vypráví pan Schmied.

S rodinou zachránil statek, který přežil konec války v roce 1945. Odsun Němců i nezájem lidí o starou vesnickou architekturu na přelomu 60. a 70. let minulého století. „Nejsem schopen pochopit, jak jsme to tenkrát mohli dokázat. Věnovali jsme tomu ohromný kus času,“ doplnil.

Po změně režimu v roce 1989 se v obci významně změnil život. Zakázané hraniční pásmo zmizelo a pan Karel ve statku vybudoval vyhledávané muzeum s přilehlou restaurací. V těchto dnech plánuje další úpravy historického statku a s přáteli chce obnovit i blízkou alej.