O původ názvu rozhlas
V letošním roce jsme již mnohokrát připomínali, že rozhlas slaví 100 let od svého založení. Proč ale k označení rádia používáme právě slovo rozhlas?
Slovo rozhlas žije v češtině již od doby národního obrození ve významu rozhlášení, pověst, to, co se rozhlašuje. Přibližně rok po začátku vysílání rádia na území Československa byla společností Radiožurnál vypsána posluchačská soutěž, která měla přinést pojmenování nového komunikačního média.
Která pojmenování se užívala do té doby?
Nejčastěji to byla radiofonie a také anglický výraz broadcasting. Ze slova radiofonie vzniklo zkrácené slovo rádio, které začalo postupně označovat především radiový přijímač.
Z posluchačské soutěže nové pojmenování nevzešlo. Nepodařilo se vybrat přiléhavý název, soutěž skončila neúspěchem. Slovo rozhlas použil redaktor tehdejších Národních listů Richard Durdil, který napsal v květnu 1924 napsal, že broadcasting znamená to, co široké rozhození, rozsévání… a že stanice rozhlásí vše, co se dozvědí.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Když vás chytne klasika, nikdy vás už nepustí. I kdybyste se před ní plazili.
Petr Král, hudební dramaturg a moderátor Českého rozhlasu
Nebojte se klasiky!
Bum, řach, prásk, křup, vrz, chrum, švuňk, cink. Už chápete? Bicí! Který nástroj vypadá jako obří hrnec ze školní jídelny potažený látkou? Ano, tympán! A který připomíná kuchyňské police? A který zní jako struhadlo? A který jako cinkání skleničkami? A který zní jako vítr?
