Novorenesanční stavba Rudolfinum sloužila i jako tělocvična. Po Rudolfovi II. jméno nenese
Rudolfinum je novorenesanční stavba, kterou v Praze na pravém břehu řeky Vltavy nelze přehlédnout. Spousta lidí si myslí, že se jmenuje po císaři Rudolfovi II.
Skutečnost je ale jiná. Budova nese jméno korunního prince Rudolfa, následníka trůnu a jediného syna císaře Františka Josefa I., který ve 30 letech spáchal sebevraždu a málokdo ho dnes zná. Každý ale zná Spořitelnu, která stavbu v roce 1881 financovala a která tehdy Rudolfa požádala, jestli by mohla nový dům múz pojmenovat po něm.
Rudolfinum navrhli dva architekti, kteří projektovali i Národní divadlo: Josef Zítek a Josef Schulz a v roce 1896 v něm dirigoval svůj koncert sám Antonín Dvořák. Rudolfinum ale nebylo vždy jen domem umění, například v roce 1918 v něm po vzniku republiky zasedali poslanci a občas sloužilo i jako tělocvična.
Dnes v něm sídlí galerie Rudolfinum a především Česká filharmonie, která v něm i koncertuje – především ve Dvořákově síni a menší Sukově síni. V podzemí Rudolfina je důmyslný chladicí systém, který čerpá vodu přímo z Vltavy. Střechu Rudolfina zdobí 32 soch slavných skladatelů a malířů.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
