Návštěvníci se mohou těšit. Kynžvart zahájí sezónu plnou kuriozit a dětských programů

31. březen 2026

Státní zámek Kynžvart se chystá na novou návštěvnickou sezónu, která začne již 2. dubna na Velikonoce. Kastelán Ondřej Cink představuje pestrý program pro děti i dospělé a také unikátní sbírky. Mezi nimi je i kynžvartská daguerrotypie, jedna z nejstarších fotografií na světě, zapsaná na seznamu UNESCO.

Od 2. dubna se mohou návštěvníci těšit na stálé expozice, dětské prohlídky a tvořivé dílny s velikonoční tématikou. Mezi nejatraktivnější části patří reprezentativní interiéry knížat Metternichů a Zámecké muzeum s kuriozitami a knihovnou.

„Rád bych připomněl, že sbírka obsahuje například modlitební knížku Marie Antonie, egyptologickou sbírku s pravými rakvemi nebo stůl Alexandra Dima," doplnil kastelán.

Unikáty a historie, které stojí za návštěvu

Zámek je známý i svou kynžvartskou daguerrotypií, která předcházela klasické fotografii. „Je to doklad mnoha set let úsilí lidstva o věrné zachycení obrazu," vysvětlil Cink. Tato metoda vznikla v roce 1839 a dnes patří mezi nejstarší fotografie na světě.

Exteriéry a zahrady zámku zaujmou svou architekturou a rozsáhlým parkem téměř 300 hektarů. Architekt Pietro Nobile vytvořil harmonické komponované zahradní dílo, které působí jako pavilon v krajině.

Pro letošní sezonu zámek připravil téměř 20 kulturních akcí, včetně Zámeckých slavností, Hradozámecké noci a empírového plesu. „Návštěvníci se naučí základy tance 19. století a mohou se zúčastnit večerního plesu," dodal kastelán.

Letošní sezóna na zámku Kynžvart startuje už 2. dubna. Více informací o programu a možnosti rezervace prohlídek najdete na webu zámku.

autoři: Petr Čimpera , ern
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.