Nezaměstnanost a rezervy

Nezaměstnanost v České republice stoupla na více než deset procent, což není dobrá zpráva a je to poprvé, kdy je u nás lidí bez práce tolik. V jednotlivých krajích jde o různé hodnoty a čísla velmi ovlivňuje situace v Severočeském a v Moravskoslezském kraji, kde je nezaměstnanost vysoká už dlouho. Dokonce v krajských městech, kde bývá nezaměstnanost nejnižší, eviduje Ústí nad Labem přes patnáct a Ostrava téměř osmnáct procent. V tomto srovnání na tom Plzeňský kraj nejhůř rozhodně není, samotná Plzeň má nezaměstnaných necelých sedm a půl procenta. Uspokojivý stav to ale není, navíc by tato čísla byla vyšší nebýt českoněmeckých pendlerů, a budou zakrátko, protože pendlerů ubývá. Z řady důvodů uveďme, že německé úřady zatím nedovolí zaměstnávat české občany tak dlouho, aby jim vznikl nárok na rentu, a hlavně končí doba, kdy podnikatelům stačilo, že pendler uměl číslovky do deseti, rozuměl jednoduchým pokynům a pozdravu. Nezaměstnanost tedy, pokud se nestane nic zásadního, zřejmě poroste a i když nám vstup do Evropské unie přinese zlepšení v řadě ohledů, zaměstnanost zřejmě neovlivní, pokud si s ní nebudeme vědět rady rychle sami.

uchazeči o práci|foto: Český rozhlas

Kdyby stát využíval všechny nástroje k řešení nedobrého stavu, dalo by se ledacos svést na ekonomickou recesi ve Spojených státech amerických a ještě větší v sousedním Německu. Jistěže to hraje silnou roli, ale začínat se má vždycky napřed doma a zde rezervy k nalezení jsou. Z několika cest si všimněme té nejperspektivnější, kterou představuje využití cestovního ruchu. Málokdo ví, že podle posledních výzkumů je cestovní ruch nejsilnějším odvětvím světové ekonomiky, když nedávno předstihl i automobilový průmysl a obchod s ropou. Je to obrovský byznys s velmi tvrdou konkurencí, ale zde máme hned několik silných karet. Nepříliš známá Česká republika nabízí podle zahraničních odborníků neskutečné bohatství kulturněhistorických démantů a nádhernou přírodu, ale nikdo to všechno neumí zabalit do balíčků, jejichž hlavním obalem je dobrá služba, zážitek a příběh. Plzeňský kraj má navíc památky, atraktivity a kouzlo přírodních lokalit rozprostřeno u nás nejrovnoměrněji. Stále se nám ale nedaří zastavit v kraji víc než dvě až tři procenta z osmnácti miliónů turistů, kteří u nás ročně přejdou hranice do republiky.

Radyně|foto:ČTK

Cestovní ruch je silným a největším stabilizátorem pracovních příležitostí; každý desátý ekonomicky činný občan v prosperujících státech je zaměstnaný ve službách a tamní vlády vědí, že dobré investice do cestovního ruchu se zhodnocují neuvěřitelným čtyřnásobkem. Nedostačující využívání potenciálu cestovního ruchu celostátně i v krajském měřítku má řadu příčin, ale za nejbolavější je možné považovat státní politiku zalepování děr v rozpočtu penězi, získanými právě z cestovního ruchu. To by bylo v pořádku, pokud by tam alespoň polovinu vracel. Cestovní ruch je u nás považován za setrvačnou dojnici; dopovězme ale, že ta nemá dostatek kvalitních ošetřovatelů, infrastrukturu služeb a základní kapitál k financování rozvoje. Banky nepůjčí, protože čemu nevěří stát, nevěří banky. Stát, tedy i poslanci a krajští zastupitelé, snad jednou prohlédne. Rád i nerad ale připomínám, že Český rozhlas Plzeň ve svých komentářích upozorňoval opakovaně na nutnost velkých, ale návratných investic do infrastruktury a služeb v regionu již v roce 1993. Zaměstnanost klesá. Možná, že se situace zlepší, až začnou klesat i poslanecké preference. Evropská unie totiž o významu cestovního ruchu ví a od svých členských států požaduje přiměřeně pozorné pečování o nejsilnější ekonomické odvětví světa. Není ale nutné, aby nám zatím vlak ujel tak daleko a nezaměstnanost stoupla tak vysoko...

Jezero|foto: www.sumava-info,ČTK