Něco o lásce zpívá Pavel Dobeš

Pavel Dobeš žil v Ostravě do svých šestatřiceti a pak po potížích s režimem přesídlil do Hradce Králové. Původním povoláním je provozní elektromontér, byl ale leččím, pracoval třeba jako strojník, dělník u vysokých pecí, technický referent, energetik, pomocný skladový dělník nebo elektrikář.

Při svých pódiových vystoupeních je Pavel Dobeš velice úsporný pohybově i pěvecky, a tak vzniká komický efekt „líného, smutného“ muže s knírem s hlasem lehce nosově zabarveným. Vzniká tak pocit, že si Pavel Dobeš zpívá vlastně jen tak pro sebe. Jeho styl je nezaměnitelný a je těžké si představit, že by jeho písně zpíval někdo jiný. Patří k těm písničkářům, které sametová revoluce nepoložila na lopatky a nevzala jim témata. Šíře jeho záběru je taková, že má stále svým posluchačům co říci a o jeho písňové tvorbě bylo napsáno už mnoho z per renomovaných kritiků a znalců folku. V písních Pavla Dobeše jsou vždy jasně vyznačeny dobro a zlo a také ona známá směs „slz se smíchem“. Ta zpravidla končí poučením, vysvětlením nebo vzkazem, jako třeba v písni s názvem Něco o lásce.