Na Třeboňsku narazíte na řadu neobvyklých stromů. Většinu z nich nejspíš neznáte

2. leden 2017
Česko – země neznámá

Chráněná krajinná oblast Třeboňsko na jihu Čech se rozkládá na ploše 700 kilometrů čtverečních. Díky rovinatému terénu, protkanému vodními toky a rybníky, je oblíbeným cílem cyklistů a vodáků. Malebný a domácký ráz Třeboňska umocňuje fakt, že se jedná o krajinu, kterou od 12. století zásadně ovlivňuje člověk.

Původní močály nahradily vodní nádrže a nádržky, kterých je v oblasti víc jak 400, lidé vykopali také koryta Nové řeky a Zlaté stoky. K působení člověka v krajině patří ale i vysazování stromů a alejí. Vzhledem k dlouhé historii Třeboňska najdeme v regionu celou řadu stromových unikátů.

Zákonnou ochranu jich požívá 231. Jedná se o 216 dubů, dvanáct lip, jeden buk, jeden jilm a jednu hrušeň. Většina památných stromů se nachází v alejích, 36 stromů roste jednotlivě. Nejmohutnější jedinci mají obvod kmene až okolo osmi metrů.

Další zajímavou skupinu stromů pak tvoří porosty v parcích. Zámecké parky v Třeboni a v Chlumu nebo třeboňské městské sady zahrnují spoustu exotických unikátů. Narazit můžete na ambroň západní, zmarličník japonský, korkovník amurský, dřezovec trojtrnný, katalpu trubačovitou nebo kryptomerii japonskou.

Tato vrba má obvod kmene kolem šesti metrů

Na internetu je hned několik stránek, které nabízejí plánky a povídání o těch nejzajímavějších stromech v chráněné krajinné oblasti. V třeboňských parcích jsou rovněž mnohé dřeviny opatřeny cedulkami a QR kódy. Kolem řady stromů vedou turistické trasy či naučné stezky. Plánky si lze vyzvednout i v jednotlivých infocentrech.

autor: Filip Černý
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.