Na stopě královského lovčího. V Dubicku historikové stále hledají šlechticovu tvrz

15. září 2015
Česko – země neznámá

Nejstarší dějiny severomoravské obce Dubicko na Šumpersku jsou spojeny s osobou královského lovčího Benedy. Ten si v obci postavil dokonce tvrz, pravděpodobně už ve 13. století. Po jeho stopách historikové pátrají již několik desítek let.

První zmínka o něm pochází z roku 1238, kdy ještě nepoužíval přídomek z Dubicka. Už tehdy byl však jmenován jako magister Venatorum – vrchní lovčí. Titul by napovídal, že měl na starosti pouze lov a zásobování zeměpanské kuchyně, ale skutečnost byla dost odlišná.

Organizování lovů sice bylo náplní jeho práce, mnohem více času trávil ovšem správou lesů. Právě pohraniční hvozdy táhnoucí se od břehů řeky Moravy až po nejvyšší jesenické vrcholy byly pro vrchního lovčího neomezeným panstvím. Správu zalesněných pozemků však neprováděl sám. Měl podřízené lesní správce, lovčí, sokolníky, psáře a další odborné pracovníky.

Královský lovčí měl na starost i správu pozemků

Dalším úkolem vrchního lovčího bylo vést evidenci pozemků. A to byl další důvod, proč Beneda sídlil mimo velká centra tehdejší Moravy nebo Čech. Právě v oblasti severně od Olomouce docházelo k největším majetkovým přesunům pozemků z držení krále či markraběte ve prospěch nově se formující šlechty. Královský lovčí byl pověřen nejen evidencí takto přiděleného majetku, ale rovněž fyzickým vytýčením hranic nových panství a to „na věčné časy“.

Zřetelné vypuknutí hřbitovní zdi by mohlo být dokladem, že právě zde stála nějaka stavba tvrze - například obranná věž

Čtěte také

Proto musel být těmto místům co nejblíže. Dá se tedy předpokládat, že sídlil nejprve na tehdy ještě dřevěném hradě Úsově. Po jeho zániku musel najít náhradní místo, kde se usadí. A také patrně nechtěl zůstat stranou převodů pozemkového vlastnictví, a tak získal rozsáhlou část pozemků na levém břehu řeky Moravy. Centrem tohoto dominia se stala v té době již patrně existující slovanská osada Dubicko. V roce 1254 se královský lovčí Beneda poprvé píše s přídomkem z Dubicka.

Existenci tvrze prokáže až archeologický průzkum

Jak to ovšem bylo s onou Benedovou tvrzí či hrádkem? Smůlou pro její další přežití bylo, že dědicové slavného lovčího zvolili za svá sídla jiná místa než Dubicko, a tvrz tak zanikla velmi brzy. Přesto jednu stopu v Dubicku máme. Na zadní straně sakristie současného kostela Povýšení sv. Kříže se dochovalo románské okno. Odborníci jej datují do období kolem roku 1250. Je tedy dokladem, že již v té době zde někdo postavil patrně kamennou sakrální stavbu. Byla součástí tvrze?

Královský lovčí Beneda z Dubicka má v obci také svou ulici

Spolehlivá odpověď neexistuje, hypotéz je ale několik. Jedna z nich upozorňuje na podivnou vypouklinu v ohradní zdi současného areálu kostela na jeho severní straně nad korytem Dubického potoka. Ta by podle odborníků mohla napovídat, že v tomto místě stávala jakási kulatá stavba, snad věž či palác plášťového hrádku.

Čtěte také

Druhá hypotéza zavádí badatele na prostranství nad současným dubickým hřbitovem. Této polní trati se odpradávna říká Na tvrzisku. Doposud neproběhl archeologický průzkum, který by odhalil někdejší stavby na tomto místě, povrchové sběry ale přinesly několik mincí a úlomky keramiky datované do 13. století.

Hypotézy může skutečně potvrdit až archeologický výzkum. Úcta k předkům a k prvnímu šlechtickému majiteli obce je ale znatelná dodnes. V obci najdeme Benedovu ulici a o lesy na vsi, které měl královský lovčí kdysi ve správě, stále pečují generace jeho následovníků.

autor: kbz
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.