Na okraji Havlíčkova Brodu na Vysočině stojí funkční středověká sklářská pec
Víte, jak se ve středověku vyráběly sklenice a další skleněné nádoby? Nejspíš stěží. Žádná sklářská pec z té doby se totiž nezachovala, protože skláři se tehdy stěhovali za dřevem. Jakmile došlo, odešli jinam. Havlíčkobrodští muzejníci ale pátrali, hledali a zkusili takovou středověkou sklářskou pec postavit. A věřte nevěřte, sklo v ní utavili.
Replika středověké sklářské pece stojí na okraji Havlíčkova Brodu na Vysočině, na louce v místě zvaném Vlkovsko. Dříve sice stávala vždy v hlubokém lese, ale dnes už na archeologické pokusy není dřeva potřeba tolik, takže stojí na volné louce, pod otevřeným dřevěným přístřeškem.
Pro každého, kdo se přijde podívat, je tu připravená i přehledná informační tabule, ze které se dozví nejen postupy někdejší tavby skla, ale uvidí i nákresy a také obrázek, podle kterého pracovníci muzea spolu s pomocníky pec stavěli.
A proč vyrostla replika pece právě na Vysočině? „Kraj Vysočina je velmi důležitá sklářská oblast. Máme doložené nejstarší renesanční sklárny a je velmi pravděpodobné, že se v kraji vyskytovaly i ty středověké,“ říká ředitel havlíčkobrodského Muzea Vysočiny Jiří Jedlička. Podle jeho slov je velmi těžké najít pozůstatky středověkých pecí. Díky tomu, že stávaly v lesích a po vytěžení dřeva je skláři opouštěli, z nich moc nezbylo. Je možné ale objevit zbytky kamenných základů, ze kterých pak zkušení archeologové poznají, že jde právě o pec.
Pec se stavěla metodou pokus - omyl
Člověka tak napadá otázka, podle čeho pracovníci muzea pec stavěli, když se žádná nezachovala? „Všichni vycházíme z nákresů rytíře Mandevila, který mezi lety 1410 až 1420 projížděl po Čechách a nakreslil ten středověký typ pece,“ vysvětluje Jiří Jedlička. Obrázek je sice přehledný, ale neříká nic o materiálu, rozměrech ani způsobu stavby. Muzejníci samozřejmě prošli veškeré dostupné historické prameny, konzultovali se skláři, ale stejně počítali s tím, že půjde o metodu pokus – omyl.
„Pozvali jsme si zednickou firmu a oni nám vyzdili topný kanál,“ popisuje ředitel muzea. Stěny jsou silné zhruba osmdesát centimetrů a stejně tak široký je i topný kanál. Nad topeništěm je kopule, zvaná kopna, která je vyrobená z jílu. „Od obce Kejžlice jsme dostali několik tun jílu,“ dodává Jiří Jedlička. Před kopnou je na peci ještě menší valená jílová klenba takzvané temperovací pece. V kopně jsou čtyři pracovní otvory, kterými sklář nabírá sklo.
Letos v září pracovníci muzea spolu se skláři pec vyzkoušeli v praxi. „V temperovací peci jsme měli kolem nějakých pěti set stupňů a v té velké peci bylo kolem tisíce stupňů,“ říká Jiří Jedlička. Na konečný plný výkon dvanáct set dvacet stupňů dokázali pec vytopit jen za pomoci bukového a dubového dřeva. Sklářské práce se ujal mistr František Novák z Dobronína, který se výrobou historického skla už léta zabývá.
Pracovníci muzea provedli také unikátní pokus s fritováním - natavováním křemene pomocí bukového popela, což je překonaný, a proto už dávno zapomenutý technologický postup z období gotiky. V pomocné, fritovací peci byl při devíti stech stupních nataven křemen a ze vzniklé spečené zesklovatělé hmoty bylo ve velké peci taveno sklo.
Muzeum Vysočiny Havlíčkův Brod připravuje podobný pokus i na začátek září roku 2017. Už letos se přišlo podívat dobrých šestnáct stovek lidí.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Falešný inzerát vidí jako dezinformaci pouze média, voličům je to jasné, myslí si premiér Fiala
-
Pocit, že o Rusku něco vím, se s agresí na Ukrajinu vytratil, popisuje šéfredaktor Josef Pazderka
-
Vražda ve jménu supermoderního projektu. Saudové údajně zabili muže, který bránil výstavbě Neomu
-
ŽIVĚ: Sněmovna schválila program mimořádné schůze ke korespondenční volbě. Protáhne se do pátku