Na ohroženou zříceninu hradu Brandýs nad Orlicí chtějí opět lákat turisty

31. srpen 2015
Česko – země neznámá

Hrad Brandýs nad Orlicí se vypíná nad stejnojmenným městem v Pardubickém kraji. Kdysi slavné středověké sídlo se během staletí proměnilo ve zříceninu. Dnes figuruje na seznamu nejohroženějších památek v Česku. Řada lidí se ale snaží hrad zachránit.

Zřícenina hradu Brandýs nad Orlicí je romantickým místem, ke kterému se dostanete už po pár minutách pěší chůze z Komenského náměstí. Z hradu je krásný výhled do okolí. V posledních letech se ale turisté musejí v okolí hradu pohybovat velmi opatrně, a to kvůli záchranným pracím. Stavební zásahy mají posílit a zároveň také zakonzervovat zdivo někdejšího hradu. Na záchraně ohrožené památky se podílí místní radnice spolu s občanským Sdružením pro záchranu hradu Brandýs nad Orlicí.

Historický exkurz

Počátky hradu spadají do poslední čtvrtiny 13. století, tedy do období vnější kolonizace, kdy se doosidlovaly méně zalidněné části českého království. Vznik hradu je nejčastěji spojován s Jindřichem z Prostiboře, původně leníkem olomouckého biskupa. Existují ale i jiné teorie, někteří badatelé spojují počátky hradu s příslušníky rodu z Brandisa, stejnojmenného sídla nedaleko Lipska v dnešním Sasku.

Jihozápadní sklep hradního paláce je dnes zajištěn a uzavřen

První písemná zmínka, která se prokazatelně týká Brandýsa nad Orlicí, je z roku 1298, Brandýs později zmiňuje i Zbraslavská kronika. Hrad se stal významným sídlem zejména v období panství Kostků z Postupic, kteří ho měli v držení od roku 1450. O více než padesát let později hrad přebírají Pernštejnové, hrad ale ztratil svoji rezidenční funkci.

Hradní palác od západu

Později se opět vrací do rukou Kostků z Postupic. V polovině 16. století ale v Brandýse začíná vznikat renesanční zámek, a tak hrad začíná skutečně pustnout. Slavnou éru zažívá Brandýs nad Orlicí v době panství Žerotínů, ti ale sídlí už pouze na zámku. V roce 1632 se objevuje písemná zmínka o pustém hradu nad městem.

Zbytky vytápěcího systému

Hrad měl dvě předhradí a palác v západní části ostrohu. Nejvýraznějším pozůstatkem z pohledu návštěvníků hradu je dnes vysoký střep zdiva a také zachovalý sklepní prostor s křížovou klenbou, ve které se nacházejí dokonce pozůstatky teplovzdušného topení. To je největším unikátem brandýské zříceniny. V Čechách se zbytky podobného teplovzdušného vytápěcího systému zachovaly pouze na hradě Myšenec.

Pohled za hradu na Brandýs nad Orlicí

Archeologický výzkum přinesl i celou řadu zajímavých nálezů. Cenné jsou například tuzemské i zahraniční mince, které pocházejí ze 14. a 15. století. Mezi nimi například denárový haléř markraběte Jošta.

Čtěte také

Záchranářské práce

Snahy o záchranu hradu Brandýs nad Orlicí je možné sledovat už od počátku dvacátého století. Za první iniciativou stál místní Okrašlovací spolek, nakonec se ale jednalo spíše o úpravu přístupových cest. Zdivo do určité míry později zabezpečil Klub českých turistů, k zajištění propadlé klenby a sklepních prostor ale nedošlo.

K hradu vede romantická ulička

Nepříznivou situaci příliš neovlivnilo ani prohlášení hradní zříceniny za kulturní památku v padesátých letech. V roce 1964 na hradě vznikla dřevěná rozhledna, po několika letech se ale z bezpečnostních důvodů musela strhnout. Členové Sdružení pro záchranu Hradu Brandýs nad Orlicí chtějí nyní památku nejen stavebně zajistit a zakonzervovat, ale přímo na místě vybudovat například vyhlídkovou plošinu pro návštěvníky, odpočinkovou zónu nebo prostor pro kulturní akce.

Čtěte také

autor: BRA
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.