Na místě slavné bitvy Jana Žižky u Sudoměře stojí mohutná mohyla se sochou husitského vojevůdce
Pokud budete hledat na mapě naší republiky obec Sudoměř, najdete dvě. Jednu nedaleko středočeské Mladé Boleslavi a druhou v jižních Čechách. Ta je také známější. Kromě slavné bitvy husitů se do dějin vepsala i monumentální sochou. Šestnáct metrů vysokou kamennou postavou Jana Žižky, která byla dokončena v roce 1925.
Sochu navrhnul sochař Emanuel Kodet a někteří odborníci ji považují za jeho životní dílo. Práce na stavbě trvaly čtyři měsíce, socha stála 80 tisíc korun. Obec Mladějovice, pod kterou Sudoměř spadá, poskytla pozemek. Na stavbu bylo spotřebováno 300 kubíků kamene, 174 fůr písku, 160 metrických centů cementu a 15 metrických centů vápna.
Bitva u Sudoměře se 25. března 1420 odehrála na hrázi dvou rybníků. V oblasti od Mladějovic přes Sudoměř až po Čejetice se táhne jakýsi vějíř několika velkých rybníků. Našli byste tam rybníky Prostřední, Šilhavý, Kobylí Drač, Škaredý, Markovec, Potočný, Nadvesný a Nerabov. A kousek severněji ještě Malý Markovec a Velký Markovec.
U kterých z nich se tedy slavná bitva husitů odehrála? „V místech, kam hledí socha Jana Žižky, je rybník Škaredý, nalevo vedle jeho hráze pak rybník Markovec,“ vysvětluje starostka Čejetic Ivana Zelenková. A právě onu prostřední část, tedy úzké místo hráze a část pevniny využil Jan Žižka k obraně svých čtyř stovek lidí proti dvěma tisícovkám těžkooděnců a vojáků landfrýdu. Landfrýd bylo něco, co bychom dnes nazvali ozbrojenci domobrany, kteří považovali skupinu husitů za zemské škůdce.
O bitvě samotné kolují přinejmenším dvě legendy, obě ovšem nepravdivé. Ta první je, že tu byly poprvé použity vozy ve slavné husitské vozové hradbě. Ve skutečnosti ale došlo k jejímu prvnímu využití už o půl roku dřív v bitvě u Nekmíře. Druhá legenda je o ženách, které v bahně Škaredého rybníka rozprostřely své šátky, pleny a suknice, aby se do nich brodící se rytíři zamotali. Kdo někdy navštívil výlov rybníka a zkusil se projít bahnem, dobře ví, že žádné pleny ani šátky k zapadnutí do bláta nejsou potřeba.
Kromě návštěvy jihočeské Sudoměře a její středověké historie můžete poblíž poznat i historii loutkářskou. V bývalé škole v Mladějovicích nedaleko Sudoměře je volně přístupná expozice, která připomíná dětství loutkáře Josefa Skupy, otce Spejbla a Hurvínka, který v Mladějovicích chodil do školy. Před ní navíc objevíte i krásné dřevěné sochy nejen Spejbla a Hurvínka, ale nově i Máničky a psa Žeryka.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
