Máte fištróna?
Všimli jste si někdy, že mazaní lidé mají jednu věc společnou? Jejich označení obvykle začíná slabikou „fi“. Fiškus, filuta i filištín mají bezpochyby fištróna.
Nejen původ, ale i význam tohoto frazeologismu se pomalu stává generační záležitostí. Pro starší generaci a uživatele jazyka, kteří umějí německy, je význam frazeologismu jasný: mít fištrón znamená být chytrý, mazaný, důvtipný. Mladší generace už většinou frazém nezná nebo nerozumí jeho významu.
Podle etymologického slovníku Jiřího Rejzka je fištrón slovem přejatým z němčiny, jde o německou složeninu ze slov Fish – ryba a Tran – rybí nebo velrybí tuk.
Ve stejném slovníku autor také uvádí, že slovo fištrón má význam důvtip snad podle posilujících účinků rybího tuku. Dodejme že nad touto souvislostí už se pozastavovali i jiní, například Karel Čapek.
Ve spojení rybího tuku a důvtipu může hrát roli i jazykový fakt, že řada slov užívaných v češtině pro označení chytrosti či mazanosti začíná na slabiku fi-, např. fiškus, filuta, fikaný, filištín.
A ještě důležitý dodatek - fištrón je slovem nespisovným a expresivním.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
