Marie Doležalová: Dokud nesníš ty bonbony, nedostaneš mrkev. Vynalezla jsem styl vydíracích pohádek

„Psaní mi přijde svobodný. Je to úplně jiný než herectví. V herectví vám pořád někdo něco určuje včetně toho, co si vezmete na sebe, čekáte na nabídky. Navyknete si na to, že nad člověkem je spousta požadavků. A najednou píšu a určuju si sama, co budu psát. Což je zase nezvyk, že nade mnou není nikdo, kdo by mi něco určil. Takže v tom je psaní skvělý, ale v něčem vlastně náročný,“ usmívá se.

Marie Doležalová si však na sebe umí uplést bič. „Používám techniku, kterou mi dovolovalo mateřství, že jsem na to měla spoustu času. Můj mozek nemá nouze o náměty. Tak jsem si je zapisovala a čekala, který se vrátí sám.“ Protože má dvě malé děti, začala jim vyprávět pohádky. A děti je chtěly slyšet znova a znova.

„Pak jsem zjistila, že mám balíček pohádek, tak jsem začala přemýšlet, že kdyby to mělo i obrázky, byla by z toho hezká kniha.“ Z námětů tak postupně vznikla kniha s deseti pohádkami a názvem Dokud nesníš ty bonbony, nedostaneš mrkev. „Vynalezla jsem styl vydíracích pohádek. Takže děti třeba musely jíst jenom sladký, slavit narozeniny každý den nebo si nemusely stříhat nehty.“

Kafe a cigárko a StarDance

Za blog Kafe a cigárko o životě herečky, který byl vydán knižně i jako audiokniha, získala v roce 2015 cenu Magnesia Litera. Ve stejném roce vyhrála taneční show StarDance a její taneční partner Marek Zelinka se stal i partnerem životním.

„To byl úžasný rok,“ potvrzuje herečka a spisovatelka. „Myslím, že ve chvíli, kdy jsem začala psát Kafe a cigárko, mě lidi začali trochu jinak vnímat. Myslím, že bez blogu by nebyla ani StarDance. Je to moje teorie, byla jsem najednou herečka/bloggerka, a tím jsem byla pro produkci o trochu zajímavější.“

Návrat k herectví?

Nabídky na role jí pořád chodí, ale cítí se jako na křižovatce. „Je to pro mě momentálně zvláštní téma. Být herečkou je asi pro spoustu lidí představa snu, který se neodkládá. Ale můj plán je teď technicky psát. To, co se ve mně děje, chci předat psaním. V herectví už tolik to srdce nemám,“ přiznává.

Ačkoli nevylučuje, že by psaní šlo skloubit s divadlem. „V budoucnu bych chtěla vytvořit nějaké představení. Myslím, že se k divadlu vrátím, ale spíš jako člověk, který do toho ‚kecá‘,“ vysvětluje s úsměvem.

Nechybí jí potlesk, který zažívala v divadle? Jak vzpomíná na natáčení seriálu Comeback? Má v plánu pokračovat v tvorbě pro děti? Neláká ji také režie? Poslechněte si v pořadu Alex a host.