Mamograf: Převažují přínosy, nebo rizika?

12. prosinec 2017

Rakovina prsu je vůbec nejčastější zhoubné nádorové onemocnění u českých žen. Jeho výskyt stále stoupá, a proto byl od roku 2002 zaveden program tzv. screeningu pro včasné vyhledávání nádorů prsu. Základem programu je mamografické vyšetření za pomoci rentgenového přístroje. Mezi ženami se ale šíří informace o možných rizicích vyšetření nebo dokonce o jeho údajné zbytečnosti.

Co je to mamografie?

Jedná se o vyšetření prsu rentgenovým přístrojem, při kterém je obvykle každý prs vyšetřen ve dvou projekcích, jednak z boku a jednak shora dolů. Při vyšetření je nutno prs lehce zmáčknout. Smyslem mamografie je tzv. sekundární prevence, tedy odhalení případného nádoru v jeho počátečním stádiu, které by umožnilo účinnou léčbu.

Jaké jsou přínosy mamografie?

V České republice jsou mimo jiné i díky mamografickému screeningu diagnostikovány nádory prsu u 40% žen v dobře léčitelném prvním stadiu. Jedná se o nádory, které jsou menší než 2 cm v průměru a u kterých nejsou postiženy mízní uzliny v podpaží. Přitom počátkem 90. let bylo v tomto stádiu diagnostikováno jen 16% nádorů prsu. Díky tomuto posunu se podařilo snížit úmrtnost na rakovinu prsu přibližně o čtvrtinu. V případě žen, kterým byl karcinom prsu diagnostikovan v prvním stadiu, bylo za léta 2005 až 2009 dosaženo 100% přežití 5 let po léčbě! V případě třetího stadia to bylo procento přežití 5 let zhruba 67% a v případě 4. stadia jenom 25%.

Jaká jsou rizika mamografie?


Rakovinu prsu – rostoucí výskyt, klesající úmrtnost
V České republice i celosvětově představuje karcinom prsu vůbec nejčastější zhoubné nádorové onemocnění žen. V Česku je v posledních letech karcinom prsu nově diagnostikován u téměř 7 tisíc žen ročně a bohužel výskyt nových případů podle statistik stále narůstá. Naštěstí počet žen umírajících na rakovinu prsu se podařilo v posledních desetiletích stabilizovat a zhruba od poloviny 90. let minulého století úmrtnost dokonce mírně klesá. Přesto každý rok u nás na rakovinu prsu umírají skoro 2 tisíce žen.

Existuje určité riziko, které vyplývá z nežádoucích účinků radiace použité pro mamografická vyšetření. Podle dostupných studií se tzv. kumulativní riziko úmrtí na rakovinu prsu vyvolané radiací z vyšetření pohybuje mezi 1 až 10 případy na 100 tisíc vyšetřených žen, a to v závislosti na věku ženy, frekvenci a trvání mamografického vyšetření.

V posledních letech se objevilo dále několik studií, které upozornily na riziko tzv. falešné diagnózy nebo přediagnostikování („overdiagnosis“). Je o případy, kde je ženám diagnostikován nádor prsu a ony jsou poté nuceny podstupovat další vyšetření, případně i léčbu, ačkoli nejde o zhoubný tumor. Některé studie také zpochybnily efektivnost mamografického vyšetřování u žen mladších 50 a starších 70 let.

Jaký je názor Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny?

Jelikož v posledních letech došlo ke značnému pokroku v léčbě rakoviny prsu a objevily se některé studie, které zpochybňují efektivnost mamografického screeningu nebo upozorňují na riziko tzv. falešných diagnóz, rozhodla se Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC) požádat expertní panel, aby zhodnotil současné poznatky. Zpráva panelu byla v červnu 2015 zveřejněna v renomovaném vědeckém časopise New England Journal of Medicine.

Odborný panel se shodl, že existují dostatečné důkazy pro efektivnost mamografického vyšetření u věkové skupiny žen mezi 50 a 69 lety. Pro efektivitu mamografického screeningu u žen ve věku 40 až 49 let existují podle panelu pouze omezené důkazy. A za nedostačující pak označili experti důkazy pro efektivnost mamografického screeningu u žen mladších 40 let a starších 69 let.

Mamograf

Zpráva také potvrzuje existenci rizika, které vyplývá z radiace použité pro mamografické vyšetření. Nicméně konstatuje, že riziko je minimálně 100x menší než přínos v podobě toho, že vyšetření zabrání předčasnému úmrtí na neodhalenou rakovinu prsu.

Panel také potvrdil, že existuje riziko „přediagnostikování“ a odhaduje, že u žen, které absolvují 10 vyšetření na mamografu mezi svými 50. a 70. rokem věku, je asi pětinové. V méně než 5% případů pak falešně pozitivní výsledek mamografu vede k invazivním procedurám.

Nespoléhejte jen na včasnou léčbu!

Některé rizikové faktory rakoviny prsu jako věk nebo genetické predispozice sice ženy ovlivnit nemohou. Řada rizik ale vyplývá z nezdravého životního stylu. Za rizikové faktory pro rakovinu prsu jsou považovány například kouření, spotřeba alkoholu nebo nadváha. Nespoléhejte proto jen na včasné odhalení případné rakoviny, přestaňte kouřit, omezte spotřebu alkoholu, jezte dostatek ovoce a zeleniny, kontrolujte si váhu a dopřejte svému tělu pravidelný pohyb.

Co můžete udělat vy aneb Rady k nezaplacení
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.