Luděk Pik

„Nový zákon o finančním hospodářství prospěl jedině kapitalistickým podnikům. Poškodil však dělníky, domkáře, zemědělce a malé živnostníky, kteří musí zaplatit to, co vyzískaly vrstvy boháčů.“ Tato slova jsou stará téměř sto let. Pronesl je poslanec a starosta města Plzně Luděk
Pik r.1929. Pik se vždy upřímně snažil o spravedlnost a prosperitu obcí a celé země a byl jedním z nejlepších starostů, které kdy Plzeň měla.

Luděk Pik se narodil l8. května 1876 před 135 lety v Praze. Vyrůstal ve skromných poměrech a už jako patnáctiletý učeň se zúčastňoval politického života. Zajímala ho i teorie. Chodil do Dělnické akademie na kurzy národního hospodářství a později mu profesor Masaryk umožnil přístup i na univerzitní přednášky. Získal slušný rozhled a r.1900 zakotvil v Plzni jako redaktor časopisu Nová doba. Na novém působišti se jeho velkým tématem stal zákaz dětské práce v továrnách a zavedení osmihodinové pracovní doby s volnými nedělemi. Tehdy se totiž pracovalo nejméně 12 hodin denně sedm dní v týdnu. Také se zúčastnil bojů za všeobecné hlasovací právo. Roku 1905 kvůli němu svolala Nová doba manifestaci na Mikulášské náměstí a prostor zaplnil tisícihlavý dav. Pěšky přišli i obyvatelé Klatovska. Toto právo bylo o dva roky později skutečně uzákoněno a v následujících volbách byl Pik zvolen poslancem říšského sněmu. Pamětníci vzpomínali, že po zasedáních nikdy s kolegy neodcházel do barů nebo hrát karty. Pracoval a studoval a na jednáních byl vždy perfektně připravený.

Po vzniku ČSR byl Pik v prvních komunálních volbách zvolen starostou Plzně. Stal se senzací dne, protože poprvé město nezastupoval někdo privilegovaný. Osvědčil se ve funkci skvěle a lidé ho opakovaně volili po celou dobu trvání 1. republiky.

Plzeňská radnice|foto: www.plzen-city.cz

Když nový starosta přebíral křeslo na radnici, měla Plzeň 58 milionů dluhů. Když z funkce odcházel, předával několikamilionovou úsporu. Neznamená to, že se lakotně šetřilo, naopak vedení Plzně uskutečňovalo jednu investici za druhou. Zřídilo elektrické osvětlení, rozvody pitné vody, zmodernizovalo plynárnu, vystavělo mrakodrap, kino Elektra, Tyršův most, školu na Klatovské třídě a další budovy. Za velké hospodářské krize dalo dláždit ulice a regulovat řeky, aby lidé měli práci. A stačilo přitom dávat 35 procent rozpočtu na rozvoj školství, zdravotnictví a sociální péče.

I všeobecně oblíbený starosta ale měl své nepřátele. Nejvíce ho shodně nenáviděli členové pravicového národního sjednocení a komunisté. Ti zvlášť mu nemohli odpustit, že ani v těžkých časech na počátku 30. let se svou nenávistnou rétorikou v Plzni neuspěli. Nikdo je tu nevolil.

Plzeň|foto:ČRo Plzeň

Po mnichovské dohodě plzeňští Němci nesnesli, aby v čele města stál sociální demokrat. Nejdřív byl vyhnán z funkcí a po okupaci i vyhozen z plzeňského bytu. Nacisté ho opakovaně zatýkali a věznili, ale zavraždit ho nechtěli,protože se báli pobouřit škodováky. A po válce byl Pik hned v květnu na radnici komunisty poučen, že éra sociální demokracie končí. Opět ho čekala chmurná budoucnost, ale zemřel už r. 1948.

Luďka Pika bychom si měli občas připomenout. Byl to nadaný a poctivý člověk, vzor demokratického smýšlení. Sloužil občanům a jeho stopy nacházíme v celé Plzni. Jeho památka je hodna úcty.