Vánoce jsou pro farářku nejrušnější část roku a výzvou k hledání klidu

Vánoce jsou pro farářku Vlastu Heinrich Groll pracovním maratonem. Nejde jen o samotné svátky, ale o celý advent, který se podle ní v posledních letech proměnil. Místo doby ztišení a očekávání se z něj stal čas nákupů, světýlek a shonu. „Původní smysl adventu se ztratil úplně," konstatovala farářka.

Advent jako čas zastavení

Z duchovního pohledu by měl být advent především obdobím přemýšlení o vlastním životě a o naději, kterou Vánoce přinášejí. Vlasta Groll připomíná, že k tomu stačí i krátký okamžik každý den. „Aspoň pět minut si člověk může najít, aby se vymanil z nejistoty dnešního světa a hledal něco pevného," uvedla.

Podle ní dnes mnoho lidí sice nepatří k žádné církvi, ale přesto hledají smysl a oporu. Nejde o víru v dědečka na obláčku, ale o Boha, který člověka provází v těžkých chvílích a dává naději do budoucna.

Kostel nabízí ticho a klid

O Vánocích přicházejí do kostelů i lidé, kteří během roku nepřijdou vůbec. Někteří hledají víru, jiní jen klid a možnost se ztišit. „Člověk vidí, že si sednou dozadu, s nikým nemluví, jen chtějí být chvíli sami," popsala farářka.

Právě Vánoce podle ní často zesilují pocity samoty nebo smutku. Nejsou to jen svátky radosti, ale i období, které člověka nutí projít temnotou, aby mohl uvidět světlo.

Vánoční poselství by proto podle Vlasty Heinrich Groll nemělo být o dokonalosti a splněných plánech, ale o vzájemném naslouchání a hledání vnitřního klidu. „Aby si lidé našli čas jeden na druhého a Vánoce neskončily jako svátky hádek a výčitek," uzavřela.