Lázeňské lesy a parky budují nové tůně, zadrží více vody a pomohou přírodě

Lázeňské lesy a parky Karlovy Vary (LLPKV) dokončily letos výstavbu čtyř nových tůní v Olšových Vratech, Kolové a samotných Karlových Varech. Projekt je součástí Národního plánu obnovy a jeho hlavním cílem je zadržování vody v krajině a zvýšení biodiverzity.

Tůně pomohou zadržovat srážkovou i spodní vodu a poskytnou útočiště pro obojživelníky, vodní hmyz, ptactvo i drobné savce. Vybrané lokality prošly schvalovacím řízením Správy CHKO Slavkovský les a Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky, které vydaly k projektu kladné stanovisko.

Součást dlouhodobého projektu

Tůně v Karlových Varech začaly vznikat už v roce 2020. Od té doby jich bylo vybudováno celkem čtyřicet. Současná čtveřice na ně přímo navazuje. Díky nim se v lázeňských lesích podaří zadržet až 15 000 m³ vody. Zmírní se tím dopady sucha a zlepší podmínky pro místní faunu i flóru.

„Cílem je zadržet vodu v krajině a současně vytvořit vhodné podmínky pro druhy, které jsou na vodu vázané. V horizontu několika let se nově vytvořené biotopy přirozeně zapojí do okolní krajiny a začnou plnit svou funkci,“ uvedl ředitel organizace Stanislav Dvořák.

Tůně v Karlových Varech|foto:Lázeňské lesy a parky Karlovy Vary

Každá tůň vzniká v terénně vhodné lokalitě, kde se provádí drobná úprava terénu a přesun zeminy. Důležité je, aby alespoň třetina plochy byla tvořena mělčinou, takzvaným litorálem, který je klíčový pro rozmnožování obojživelníků a růst rostlin. Hloubka tůní dosahuje maximálně 1,5 metru a jejich břehy mají pozvolný sklon, aby se zemina nesesouvala zpět do vody.

Přínos nových tůní je podle odborníků patrný už krátce po jejich vzniku. První živočichové se objevují během jednoho až dvou let, okolí se do tří let přirozeně zazelená a tůně splynou s krajinou. Kromě ekologické funkce slouží také jako kaliště pro další živočichy a pomáhají udržovat příznivé mikroklima v lázeňských lesích.