Lagunu u Bohdalova si zamilovali obojživelníci. Tůně na jaře hostí žabí námluvy
Na Žďársku na Vysočině, na dohled od městyse Bohdalov, je u silnice mokřina, které byste si z auta nejspíš nevšimli. Přesto stojí za zastávku. Laguna u Bohdalova je přírodní památkou a před lety v ní žilo 12 druhů obojživelníků. Pak ale začala zarůstat, a žab a mloků ubývalo do té doby, než zasáhli členové Sdružení Krajina.
„Je to soustava tůní, ve které se vyskytuje velké množství obojživelníků, ale najdou se zde i vzácné vážky,“ říká ředitelka Sdružení Krajina Kateřina Marečková. Kdysi se v těchto místech těžila cihlářská hlína a jámy, které po ní zůstaly, zaplavila voda a postupně je osídlili živočichové.
K původním 12 druhům obojživelníků se laguna zatím ještě nevrátila, ale členové sdružení se o ni neustále starají, a tak nezbývá než čekat, až se zvířata do lokality sama přirozeně vrátí. I tak je ale Laguna u Bohdalova místem s nejvyšším počtem druhů žab a mloků na Vysočině. Kromě toho zde roste vzácný rdest alpský, ostřice dvoumužná nebo šejdračka bahenní.
Tůní je v laguně celkem pět a jsou vzájemně propojené, aby je bylo možné regulovat. Sdružení Krajina vykoupilo pozemky, tůně nechalo vybagrovat a břehy vyčistit od náletů. Přírodovědci pravidelně monitorují stavy živočichů.
Nemusíte být ale odborníci, abyste mohli obojživelníky pozorovat. Když je pěkné počasí, zahlédnete tady rosničku, a při troše štěstí a klidu je na jaře možné pozorovat namlouvání a páření žab. Těsně pod vodní hladinou plavou samci kolem samiček a usilují o jejich přízeň. Vítěze si žabí samička nosí na zádech.
Lokalita není příliš rozlehlá a orientaci v ní usnadňují čtyři informační tabule. Návštěvník se z nich dozví o historii místa a postupu jeho revitalizace a podívá se na barevné fotografie obojživelníků.
Zajímavé je, že ryby tu nejsou vítané. Nedávno museli členové Sdružení Krajina odlovit okouny, kteří postupně likvidovali žáby. Na druhé straně nikomu nepřekáží párek labutí. Hráze mezi tůněmi jsou pevné, snadno schůdné a často vysekávané.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Bílé límečky nepůjdou do vězení, ‚vykoupí se‘. Novelu trestního zákoníku kritizují odborníci i resorty
-
Raketa do Charkova doletí za 50 vteřin, utíkat do krytu nemá smysl, popisuje spisovatelka Pekárková
-
Odboráři opustili zasedání tripartity. Chtěli na něm řešit výrok Drobila o tom, že odbory jsou nepřítel
-
Dálnici D1 na Benešovsku pokrylo po bouřce naplavené bahno. Hasiči uklízeli i spadlé stromy