Kutnohorským náboženským smírem česká reformace zavřela dveře za středověkem a otevřela se novověku a jeho novým výzvám
Po dvou dlouhých obdobích husitských válek se podařilo ujednat v březnu roku 1485 na českém zemském sněmu v Kutné Hoře smír mezi kališníky a katolíky.
Dohoda zaručovala vzájemné uznání obou liturgických bohoslužebných forem – vysluhování eucharistie „pod obojí způsobou“, tedy chleba i vína z kalicha, a svobodu volby vyznání i pro poddané, jak to přiznávala už kompaktáta z 5. července 1436.
V této dohodě mezi zástupci obou stran byla basilejská kompaktáta prohlášena za základní zemský zákon, kališnická i katolická víra byly zrovnoprávněny a na 31 let byl vyhlášen náboženský smír v zemi.
Tato smlouva uzavřela dlouholeté náboženské spory v Čechách a znamenala definitivní tečku za husitskými válkami. Na sněmu v roce 1512 byla pak smlouva potvrzena a prodloužena na věčné časy. Basilejskými kompaktáty a především Kutnohorským náboženským smírem česká reformace zavřela dveře za středověkem a otevřela se novověku a jeho novým výzvám.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
