Klášter Zlatá koruna vznikl ze slibu a politických důvodů. Měl stát v cestě rozpínavosti rodu Vítkovců
Legenda praví, že krále Přemysla II. Otakara vedl k založení kláštera Zlatá koruna zbožný slib. Ten dal roku 1260 před bitvou u Kressenbrunnu proti uherskému králi Bélovi IV. A po svém vítězství ho splnil.
Vedly ho ale také politické důvody. Nový klášter měl stát v cestě rozpínavosti rodu Vítkovců, kterým patřil nedaleký Český Krumlov. Klášter původně nesl název Svatá či Trnová koruna, podle vzácné relikvie, trnu z Kristovy koruny, která byla uchována v křišťálové schránce ve zdejších zdech.
Klášter se těšil velkému rozkvětu ve 14. století, ovšem za husitských válek byl vypálen a vážně poškozen. Těžké časy pokračovaly také za třicetileté války, kdy v něm pobývala rabující vojska, za vlády Josefa II., kdy byl zcela zrušen, i koncem 19. století, kdy jej noví majitelé z rodu Schwarzenbergů pronajímali k provozování slévárny a strojírny.
Devastaci naštěstí napravily rozsáhlé opravy. Dnes je zlatokorunský klášter národní kulturní památkou ve správě Národního památkového ústavu.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
