Krušnohorský vlk Bubla se vrací do přírody. Pomohla veřejnost a finanční dary

18. leden 2023 12:30

Vlk, který byl v září nalezen sražený v silničním příkopu poblíž Horní Blatné v Krušných horách, byl po rekonvalescenci vypuštěn do přírody. Tomuto rozhodnutí předcházelo detailní zhodnocení zdravotního stavu veterináři, konzultace jeho chování s experty na obdobné případy ze zahraničí a analýza DNA k určení příslušnosti ke konkrétní krušnohorské smečce.

Vlkovi byl nasazen telemetrický obojek, který umožňuje sledování jeho pohybu. Před vypuštěním zvířete byl informován uživatel honitby a orgán státní správy myslivosti. 

„Zpočátku jsme nevěřili, že takto vážně zraněný vlk by se mohl vyléčit až do stavu, kdy bude schopen návratu do přírody. Kolegové ze záchranné stanice Drosera, kteří se vlka jako první ujali, nás však přesvědčili, že je prostě nutné se o to pokusit," říká koordinátor Národní sítě záchranných stanic Petr Stýblo z Českého svazu ochránců přírody.

Důležitým impulzem pro naše rozhodování byla také pomoc veřejnosti. Finanční dary stovek lidí nám umožnily zaplatit velmi náročné veterinární úkony i následnou intenzivní péči,“ doplňuje Petr Stýblo.

„Zotavení po operaci probíhalo naštěstí dobře a poměrně rychle. Udělali jsme vše pro to, aby kontakt vlka s lidmi byl omezen na minimum a byla mu poskytnuta veškerá péče, včetně přirozené potravy. Velice nám svými zkušenostmi pomohly kolegyně ze záchranných center pro vlky v Německu a Itálii, neboť v Česku se jednalo o první případ léčby zraněného vlka z volné přírody,“ vysvětluje Stýblo.

Vlk patří ke smečce, která se pohybuje v oblasti Božího Daru

„Z analýzy DNA vyplývá, že vlk patří ke smečce, která se pohybuje v oblasti Božího Daru. Samozřejmostí je, že má telemetrický obojek. To nám poskytuje přesné údaje o tom, kde se pohybuje a jak se chová. Tyto poznatky můžeme využít v dalších obdobných případech a jsou proto mimořádně cenné,“ tvrdí Jindřiška Jelínková z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

„Důležitá pro nás byla informace od italských kolegů. Žádného z 83 jimi vypuštěných vyléčených vlků nebylo potřeba zpětně odchytávat, ani nezačali vyhledávat přítomnost lidí. Zásadní je, aby vlk byl vypuštěn poblíž místa, kde byl nalezen. Je pak velká šance, že najde svou původní smečku a začlení se do ní. Vlci totiž dokáží rozpoznat členy své smečky i po delším odloučení,“ doplňuje Jelínková.

„Telemetrické sledování nám umožní detailní sledování aktivity jedince v čase a prostoru i jeho potravní chování a návyky. Po čase vyhodnotíme, zda proběhlo začlenění ke smečce, nebo se jedinec vydá vlastní cestou a založí v budoucnu nové teritorium. Obojek může být funkční až dva roky a lze nastavit různou intenzitu odesílání jeho polohy. Zpočátku jsou lokace odesílány častěji. Nyní víme, že se pohybuje v teritoriu smečky, ze které pochází,“ vysvětluje Martin Duľa, zoolog z Ústavu ekologie lesa Mendelovy univerzity v Brně.

Případ krušnohorského vlka ukázal slabiny současné a pomohl nastavit pravidla budoucí spolupráce všech zúčastněných stran - Národní sítě záchranných stanic, státní Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, veterinářů i vědeckých institucí. Už nyní je mnohem jasnější, jak se bude postupovat v případě nálezu dalšího zraněného vlka či jiné velké šelmy.

autoři: Dominik Hron , Radim Jehlík | zdroje: ČSOP , Český rozhlas
Spustit audio

Související