Královna šansonu slaví
Česká šansoniérka Hana Hegerová slaví dnes 89. narozeniny. Za sebou má mnoho úspěchů a vedle sebe stálé fanoušky. Ti její umění obdivují už 59 let – členkou pražského divadla Rokoko se stala v roce 1961. Před devíti lety ohlásila konec své koncertní kariéry.
Haně Hegerové v žilách koluje, jak říká, rakousko-uherská krev. Babičky pocházely z Vodňan a z Českého Krumlova, jeden dědeček byl Slovák, druhý Maďar. Když se 20. října 1931 narodila, vymyslela jí jedna z babiček jméno Carmen. Po tatínkovi zdědila příjmení Farkašová. Rodina Farkašů patřila v předválečné Bratislavě k zámožným. Otec byl bankovní ředitel, takže si mohli dovolit služku. Hana Hegerová nikdy nebyla štikou hitparád a nestala se jí ani v 90. letech. Pokračovala ve střídmém koncertování, na její recitály bylo stále beznadějně vyprodáno.
Za vysokou laťku, kterou nastavila především sama sobě, byla českou Akademií populární hudby oceněna roku 1994 uvedením do síně slávy. Nekorunovanou královnu českého šansonu zahraniční kritici nazývali Velkou dámou šansonu, Piaf z Prahy, nebo také Šansoniérkou se slovanskou duší. Hana Hegerová se odvážila i do Mekky francouzského šansonu, do pařížské Olympie, zpívala tam francouzsky a obstála víc než čestně. Zpívala i v německy mluvících zemích, a tím prokázala sílu své osobnosti. Česká šansoniérka Hana Hegerová nás o své výjimečnosti přesvědčila mnohokrát.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
