Kopec v Sedlištích pojmenovali po básníku Bezručovi. Za jasného počasí je vidět až na Praděd
Když se vydáte na vyhlídku v Sedlištích na Frýdeckomístecku v Moravskoslezském kraji, nemusíte cestou podat žádný velký výkon. Přesto přímou čarou až k Baltskému moři prý odtud už žádné vyšší místo nenajdete. Krásnou vyhlídkou byl kdysi při návštěvě obce uchvácen i básník Petr Bezruč, po kterém bylo místo později pojmenováno.
Nahoře se nacházíte ve výšce 374 metrů nad mořem. Vyhlídka nabízí panoramatický výhled na Beskydy a za jasného počasí i na Jeseníky s Pradědem a Petrovými kameny. Vidět jsou odtud i komíny na Ostravsku či centrum Sedlišť, kde vyčuhuje špička dřevěného Kostela Všech svatých, významné dřevěné sakrální památky. Rozhled do krajiny přitom trochu kazí velký hangár, který nedávno pod kopcem postavili.
Krásnou vyhlídku si oblíbil i básník Petr Bezruč, který tam rád chodíval. Původně to mělo být i místo jeho posledního odpočinku. Ale s tím jeho rodina nesouhlasila, a tak byl básník nakonec pohřben v rodné Opavě.
Na vršku turisté najdou sochu od akademického sochaře Emila Adamce, kterou tam instaloval k 140. výročí narození Petra Bezruče. Jde o sochu Poutníka z godulského pískovce. Z dalších dvou dřevěných soch zůstaly na místě jenom podstavce.
Vyhlídka oslavuje zrušení roboty
Už od roku 1928 patří k tomuto místu také pomník Osvobozené půdy, který oslavuje zrušení roboty. Má podobu pluhu umístěného na podstavci. Ten tvoří kameny z významných nedalekých slezských a moravských míst – Čeladné, Čantoryje, Hrčavy, Smrku, Palkovic a dalších. Jedním z iniciátorů vzniku památníku byl Joža Vochala, národopisec, zakladatel místního muzea Lašská jizba a přítel Petra Bezruče.
Původní název kopce Bezručova vyhlídka byl Baba. V 19. století byl pak přejmenován na Černou zem, protože se začala obdělávat zdejší půda, které měla sytou černou barvu. Na Bezručovu vyhlídku byl kopec přejmenován v 60. letech minulého století.
Průvodkyně Monika Rusková doporučuje i procházky do okolí, třeba k dřevěné kapli Povýšení svatého Kříže v Hájku na okraji Lískovce, kde je pramen s vodou, jejíž kvalita se pravidelně kontroluje. Dojít je k němu možné po loukách, vzdálený je jen necelý kilometr.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
