Konkurzy jako hra

16. září 2003

Po několika letech nucené správy má klatovský masokombinát nového majitele. Český rozhlas Plzeň sledoval podrobně a kriticky celý vývoj této kauzy a konečný prodej společnosti komentuje Jiří Tomáš Blažek.

Masokombinát Klatovy má nového vlastníka. Správkyně konkurzní podstaty Luďa Šabatová novinářům řekla, jak je ráda, že už to mají za sebou. Nevím, koho tím množným číslem myslela, ale jestli věřitelský výbor, mohla jemu i sobě udělat takovou radost již před dvěma lety, před rokem, před půl rokem. Za padesát miliónů korun, které zaplatí Táborské odbytové družstvo Centrum, bylo, podle odborníků, možné prodat klatovský podnik i dříve. Dnešní argument prodávající Šabatové, že nelze čekat víc peněz, protože mezi zemědělci a zpracovateli nyní peníze nejsou, je, ať mi paní správkyně odpustí, přiznáním správcovské neschopnosti. Když už se s prodáváním čekalo tolik let, bylo možné počkat na dobu, kdy peněz mezi zájemci bude víc. Proč se Masokombinát Klatovy prodával v takto nevýhodném prostředí a za pouhou polovinu odborníky odhadované skutečné ceny, to je dobrá otázka a kdyby se na Klatovsku našel aspoň jeden odvážnější novinář, možná by nás dovedl k zajímavým souvislostem.

Sama historie prohlášení konkurzu před třemi lety byla dost pestrá. Pamětníci si vzpomenou na to, že konkurz byl původně prohlášen na základě pohledávky ve výši nepřesahující třicet tisíc korun, která byla navíc, jak se rychle ukázalo, zaplacena. Soudní rozhodnutí ale zdvihlo, tak, jak tomu bylo i v jiných případech, stavidla nedůvěry u partnerů a ostatních věřitelů, a ti se pochopitelně rychle přidali, aby byli na věřitelském seznamu co nejdříve a co nejvýše. Opakovaná rušení a nová prohlášení konkurzu jenom potvrdila úvahy o hrách, které se tehdy vedly. Klatovský masokombinát byl už tehdy, díky vlastnictví velmi moderní technologie, držitelem evropské certifikace, umožňující vyvážet do zemí EU. O tento certifikát především šlo těm, kdo usilovali o co nejrychlejší potvrzení konkurzu. Situaci jim tehdy na dost dlouho zkomplikoval Andrej Babiš a jeho Agrofert, který vážně hrozil, že masokombinát koupí. Nakonec se bez něho docela dobře obešel, ostatně onen důležitý certifikát má v jiných masokombinátech.

Peníze

Hledat a najít příčinu rychlého a podle mnohých unáhleného prodeje masokombinátu, kterému byla jeho příslušnost k zpracovatelské elitě potvrzena opět v srpnu, není příliš těžké a jeden důvod se ukazuje jako mastné oko na konkurzní polévce jasně. Vstup do Evropské unie totiž nastaví jiná pravidla hry. Jen tak je možné si vysvětlit prodej tak výborného podniku teď, tak hluboko pod cenou; protože když už se nenašel lepší kupec nyní, našel by se za pár měsíců v Evropě docela jistě.

Spustit audio