Kojetínští Židé byli pohřbíváni i v Pekle. Těm bohatým se tam ale nechtělo
Na výpadovce z Kojetína směrem na Olomouc míjí denně desítky řidičů nenápadnou zeď. Jen málokdo tuší, že se za ní skrývá jeden z největších židovských hřbitovů na střední Moravě. Jeho počátky sahají do doby příchodu Židů do Kojetína v polovině 15. století.
Písemné potvrzení existence hřbitova pochází však až z doby o sto let mladší. V roce 1574 kupuje zdejší židovská obec pozemek pro rozšíření hřbitova. V listině to sice není uvedeno, ale pozemku se patrně říkalo V Pekle. Jde o dnešní dolní část pohřebiště. Toto jméno už této části hřbitova zůstalo, a tak se není co divit, že movitější rodiny chtěly být pohřbeny v horní části ohrazeného prostoru.
Celková plocha hřbitova je skutečně impozantní. Má rozlohu necelých 6 000 metrů čtverečních a celkem na něm najdeme přes 700 náhrobků a hrobových míst. Nejstarší náhrobky pocházejí z roku 1782, poslední pohřeb se zde uskutečnil 21. června roku 1942.
Den poté byli místní Židé shromážděni a přes Olomouc odvezeni do Terezína a dále do různých koncentračních táborů. Jen zlomek z nich následná léta přežil, a tak staletá židovská obec kojetínská zanikla.
Unikátem hřbitova jsou trojjazyčné nápisy
Hřbitov nacistickou okupaci kupodivu přežil. V sedmdesátých letech byla ale zbořena unikátní secesní obřadní síň, která stávala u vchodu do hřbitova. Byla postavena v roce 1901, autorem jejího projektu byl proslulý architekt Wilhelm Stiassny. Stál u zrodu mnoha průmyslových objektů, synagog ale i vil, na Moravě postavil celkem tři obřadní síně. Do dnešních dnů se však nedochovala ani jedna.
Pozoruhodností židovského hřbitova v Kojetíně jsou různé typy zdejších náhrobků. Ty nejstarší, ještě předemancipační, dodržují klasickou podobu. Pozdější stavitelé náhrobků už vkládali do jejich podoby nové styly i stavební postupy.
Unikátem zdejšího hřbitova jsou trojjazyčné nápisy. Kromě hebrejštiny a později obvyklé němčiny se zde v čistě českém hanáckém prostředí objevuje velmi často také čeština. Což je pro zdejší oblast neobvyklé.
Náhrobky vypovídají také ledacos o těch, kteří pod nimi leží. Jedním z vážených rabínů byl například Jakob Brüll. Byl to vzdělaný, moudrý a sečtělý muž, kterého ctili i křesťané a dodnes se považuje za kojetínskou obdobu známého pražského Rabbi Löwa.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Kauza družstva Sumway: soud trestal jen za podvod s výstavbou seniorského domu Vojnice, padlo odvolání
-
Zbraně na Ukrajinu jsou jen hromada železa. Potřebují vycvičený personál, říká plukovník Petráš
-
OVĚŘOVNA: Houbaření od léta jen s povolenkou? Pouze kreativní nesmysl, reagují Piráti
-
Počet uprchlíků na Kypru roste. Vláda žádá celoevropské řešení, součástí je i pomoc Libanonu