Klokoty mají bohatou historii. Poutnímu místu se nevyhnuly ani husitské války
Klokoty bývaly samostatnou vsí. Nyní v sobě okrajová čtvrť Tábora zrcadlí pohnutou historii celého kraje. Minulost se rozpíná od tvrze slavného rodu Vítkovců přes upalování adamitů v období husitských válek po impozantní poutní areál, který vyrostl v době baroka. Po sametové revoluci převzal oblast do správy řád oblátů.
Klokoty se rozprostírají na skále nad řekou Lužnicí. Své jméno získaly buď podle zvukomalebného staroslovanského výrazu pro proudící vodu v řece, nebo podle dříve hojně se vyskytujícího klokočového keře.
Už od 13. století je na místech, kde stojí poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie, zmiňován hrádek pana Vítka z Klokot, u kterého stál rovněž malý kostelík. První písemný záznam o kostele samotném nacházíme později u jména místního faráře Bolecha v roce 1361. Podle legendy se tu na konci 14. století zjevila Madona v podobě krásné dívky.
Nejdříve se ukázala pasáčkům a posléze i ostatním místním lidem, vyučovala je o Bohu a poté ji před zraky obyvatel vynesli andělé do nebe. Výjev ztvárnil neznámý malíř ze Sezimova Ústí. Kvůli obrazu se vystavěla nad studánkou u Dobré Vody kaple, kam začali chodit početné skupiny poutníků. Aby nedošlo k poškození pramene, který měl údajně zázračné účinky, vyrostl 1 000 kroků na východ od kaple další malý kostelík.
Ani Klokotům se nevyhnuly husitské války. Kaple byla pobořena a u fary došlo v roce 1421 k upálení asi 50 členů sekty adamitů. První zpráva o budování nové kaple na původním místě pochází z roku 1520, kdy se legenda zmiňuje o nálezu neporušeného původního obrazu Panny Marie. Ke konci 17. století táborská obec prodala Klokoty řádu benediktinů z Montserratu a jejich představený Didaco di Convero začal v roce 1701 se smělou přestavbou do podoby, v jaké poutní místo naleznete v současnosti.
Do Klokot lze dojít pěšky z centra Tábora po značené turistické cestě i městském vycházkovém okruhu. U samotného poutního kostela najdete rovněž prostorné parkoviště.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
![slovo_nad_zlato.jpg slovo_nad_zlato.jpg](https://vary.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_3x2_mobile/public/images/19c0a47caca04bb76b27ba3edcdf74cd.jpg?itok=1i0_J3I_)
![](https://vary.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_1x1_mobile/public/images/e2afc965669332fc5318f1eaa402a4b5.jpg?itok=i3X2CUFb)
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Ústav pro studium totality dostal další penále. Výše pokut už přesáhla původní investice na opravu sídla
-
Pravomoc státu v posuzování dodavatelů nemůže být bezbřehá, myslí si zástupce mobilních operátorů
-
‚Z penze bych nevyžila.‘ Ukrajinští civilisté jsou v mnoha případech odkázaní na humanitární pomoc
-
Slovinci slaví po bezbrankové remíze s Anglií postup, stejným výsledkem skončil i duel Dánska se Srby