Když se daří spolkům, daří se i městu, míní předseda zahrádkářů ze Sezemic
Zahrádkáři v Sezemicích na Pardubicku jsou velmi aktivní. Setkávají se každý měsíc v domě Českého svazu zahrádkářů, kde pořádají besedy na různá témata.
V zimě nechybí v Sezemicích Zahrádkářský ples. Nápaditou akcí je soutěž o NEJ močák. Lidé se sejdou na břehu řeky Loučné a ochutnávají močáky – neboli kvašáky – místních zahrádkářů, k tomu zakusují chleba se škvarkovou pomazánkou.
Putovní pohár o NEJ močák
Močáky i letos ochutnávaly stovky lidí a nejvyšší ocenění získaly kvašené okurky, které vyrobil současný předseda sezemických zahrádkářů Martin Srazil.
„Tu soutěž založil v Sezemicích můj tatínek, když byl on předsedou zahrádkářů. A já s bráchou jdeme v jeho šlépějích,“ vzpomíná Martin Srazil a radí: „Na močáky nedávejte příliš přerostlé nakládačky. Stačí střední velikost. Ty obrovské se rozmočí a okurka se uvnitř rozpadne jako bláto.“
Nejlepší močáky od předsedy
Předseda Martin Srazil se pochlubil obřím putovním pohárem, který získává každý rok vítěz soutěže. A letos to byl po mnoha letech snažení konečně samotný předseda.
„Byla to léta dřiny. Minimálně desetkrát jsem se účastnil téhle soutěže, měl jsem původně recept od tchána z Polska. Ten tam dával česnek. Letos jsem česnek vypustil a dal jsem navíc mrkev a křen a podařilo se,“ směje se předseda sezemických zahrádkářů a láká do svých řad mladé členy.
„Chceme nabrat mladé a celkem se nám to daří. Potřebujeme každou ruku na pořádání plesu, který je v únoru. Starší zahrádkářky skvěle pečou, snažíme se být vidět. Když se daří spolkům, daří se celému městu, to už říkal můj táta. Přijďte mezi nás,“ uzavírá Martin Srazil.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.