Kachel / Kachle
17. únor 2010
Pokud bychom se chtěli řídit slovníkem, pak musíme požádat o ten kachel, musíme tedy použít tvar mužského rodu a v ostatních pádech bude třeba kachel skloňovat podle vzoru "stroj", tzn. obkládat budeme tím kachlem, pochlubíme se sousedovi novými kachli (psáno s měkkým i jako stroji), bez toho kachle kamna nepostavíme atd. V praxi se ale velmi často užívají také tvary ženského rodu. Máme například kamna obložená kachlemi a ne kachli, firmy nabízejí, že z jejich kachlí a ne kachlů postavíme nejkrásnější kamna, jaká svět kdy spatřil, ke kachlím, ne kachlům nabízejí skvělé montážní sady apod. Dokladů na tvary ženského rodu je mnoho, nejsou vůbec ojedinělé.
M: A co je tedy správně?
Jestliže vezmeme jako měřítko správnosti údaje ve slovníku, a to bychom samozřejmě měli, musíme použít tvary rodu mužského, tedy tvary podle vzoru "stroj". Musíme však přiznat, že použijeme-li tvary rodu ženského, asi to málokomu z mluvčích, před kterými je použijeme, bude připadat jako velký jazykový nedostatek. Za lingvisty musíme také přiznat, že tvary ženského rodu nejsou vůbec nepřípustné. Tvary vzoru stroj a vzoru píseň, podle kterých se kachel může skloňovat, jsou v řadě tvarů shodné, liší se pouze ve 4. a 7. pádě j. č. a ve 3. a 7. pádě množného čísla. Jinak můžeme přijít z nákupu bez toho kachle i bez té kachle, můžeme se se sousedem radit o tom kachli i o té kachli a vidět za výlohou ty krásné kachle jako stroje i jako písně. Kolísání v rodu se tedy nelze divit, je to přirozený důsledek podobnosti jazykových prostředků různého rodu.
M: Takže byste se nezdráhal doporučit u slova "kachel" i tvary ženského rodu?
Odpovím takto: pokud by šlo o užití ve spisovném projevu, obzvláště třeba v projevu odborného, technického rázu, doporučil bych jednoznačně řešení podle současných slovníků, tzn. tvary mužského rodu podle vzoru "stroj". To patří k profesní cti lingvisty, aby se řídil současnými slovníky, pokud je jejich doporučení jednoznačné. V méně formálních typech komunikace bych ale samozřejmě nepovažoval tvary podle vzoru "píseň" za prohřešek. Ostatně nejde o jediný případ svého druhu. Slov se zakončením -el máme v češtině více a slovníky u některých z nich počítají s oběma rody. Platí to např. pro slova hřídel nebo příčel.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Stát chce připravit novou lokalitu pro strategické investice. Vznikne na 140 hektarech poblíž Chebu
-
Dekády snah o reformu důchodů. Vlády a opozice se v Česku nikdy na ničem podstatném nedohodly
-
‚Green Deal se dotkne každého.‘ Analytik vysvětluje, o čem je stěžejní dohoda téhle generace
-
Pro Putina maminky, pro armádu vojačky. Rusko láká ženy do války na Ukrajině, riskuje tím ale reputaci