Její pastorkyňa v Plzni

Na čem se dá vydělávat? Bohužel, i na víře a lásce, marně vyháněl Ježíš trhovce od chrámu Páně.

Dodnes platí, že na nejrůznějších náboženských sektách lze vydělat velké peníze. Cyničtí obchodníci dokáží vytěžit z ochoty pomáhat druhým prostřednictvím podvodných tzv. "dobročinných" fondů. Obrovské částky plynou filmovému průmyslu z lásky díky žánru zvaného "romantický film", postaveného na banálních zápletkách, v nichž se někdy v rámci udržení napětí krkolomných dějových linek manipuluje i s hodnotovými měřítky. V záplavě povrchního zboží pochybné kvality jsou o to životadárnější emotivní setkání s hlubokými a skutečně dramatickými lidskými příběhy.

Velké divadlo J.K.Tyla

A taková setkání jsou nejen potřebná, ale i možná: to o víkendu potvrdila premiéra inscenace opery Leoše Janáčka Její pastorkyňa ve Velkém divadle v Plzni. Protože to je příběh obyčejných a v podstatě dobrých lidí, z jejichž nedokonalé přirozenosti a jednání v afektu černě vykvetla velká tragédie. A jsou to lidé, jejichž největším trestem je pronásledování vlastním svědomím; jsou to lidé, kteří musí projít skutečnými a velmi těžkými životními zkouškami. Síla dobré inscenace je v tom, že nabídne strhující zážitek a mnohonásobně zvyšuje účin výpovědi, poslání příběhu. Kromě lásky v něm najdeme bohatství dalších lidských citů a emocí, skutečných, nemarkýrovaných pro efekt masového prodeje; morálkou obchodníků a politiků devalvované svědomí v tomto příběhu trýzní. A s vírou v Boha se rovněž nekupčí, ale je - někdy i sporným - obecným morálním kodexem komunity i důvěrným soukromým dialogem.

Diváci

Děti se učí na pohádkách rozlišovat dobré a zlé. A dospělí potřebují rovněž příběhy k reflexi vlastních životních postojů a hodnotových žebříčků, k reflexi svého jednání a rozhodování, ale i k rozvíjení svých schopností pochopit a odpouštět. Tu máme před sebou jasný příklad divadla a vůbec kultury nejen jako kultivující nadstavby, ale jako zásadní společenské potřeby.