Jedinečnou sbírku svých loveckých trofejí věnoval nimrod muzeu v Lomnici nad Popelkou

11. prosinec 2014

Česko – země neznámá

Své lovecké trofeje většina lovců ukáže svým známým, kolegům, případně jimi obloží menší či větší část domácnosti, pokud mají tolerantní protějšek. Ovšem Oldřich Horák z Podkrkonoší se rozhodl věnovat své lovecké trofeje, které za více než šedesát let myslivecké činnosti nasbíral, muzeu v Lomnici nad Popelkou na Liberecku, kde je mohou vidět všichni příchozí návštěvníci.

Unikátní sbírka obsahuje přes tisíc kusů a je naprosto jedinečná tím, že byla pořízena pouze jediným člověkem. Co do rozsahu se sice nemůže srovnávat s expozicemi na zámcích v Konopišti či Ohradě u Hluboké nad Vltavou, jenže ty většinou vznikaly za života více generací několika šlechtických rodin. Jako celoživotní soukromá sbírka jednoho lovce je ale rozhodně ta lomnická největší v České republice.

Stálá expozice loveckých trofejí a myslivosti v podkroví lomnického muzea zabírá plochu asi 240 metrů čtverečních a výjimečná je i tím, že obsahuje exponáty nejen z České republiky, ale i z dalších zemí Evropy, Afriky, Asie a Severní Ameriky.

Trofej největšího jelena|foto: Jiřina Šmídová

Oldřich Horák navštívil cizinu za účelem lovu celkem devatenáctkrát. K vidění jsou tak v muzeu paroží srnců, jelenů, daňků, muflonů, prasat divokých, sik japonských, losů amerických či aljašských, buvolce stepního, antilopy skákavé, kudu velkého nebo pakoně běloocasého. Ale také třeba hlava zubra, který byl skolen v Polsku.

Mezi panely s trofejemi leží i kůže z medvěda. Také toho střelil Oldřich Horák a kožešinu coby nevzhledný prosolený balík dovezl v batohu z Rumunska. Dodnes s úsměvem vzpomíná na celní prohlídku a úředníky, kterým vysvětloval, že „opravdu veze kůži z medvěda“. Nejvíce si ale cení trofeje svého životního jelena – kapitálního kusu z rakouských alp.

autor: Jiřina Šmídová