Jedinečná atmosféra zaniklých obcí v Krušnohoří se stala inspirací i pro známý román Cejch

V Krušných horách můžete i v 21. století najít místa, která jsou přístupná jen pěšky nebo na kole. Jedinečnou atmosféru krušnohorských zaniklých obcí zachytil i spisovatel Zdeněk Šmíd ve svém románu Cejch.

Přibližuje v něm téma česko-německých vztahů v pohraničí a to na příběhu několika generací rodiny Schmelzerů. Ti žili po staletí ve vesnici Bach, kterou si Zdeněk Šmíd vymyslel. Byla ale podle něj esencí všech takových míst v Krušných horách.

9 fotografií

„Poznal jsem několik lidí, kteří tento román četli, byli z něj nadšení. Sice zeměpisné a dějinné okolnosti v něm jsou přizpůsobeny umění, to neexistuje. Ale duch, který vyzařuje z toho díla. Duch smíření a vztahu mezi Čechy a Němci je naprosto trefně podán,“ uvedl krušnohorský patriot a geolog Petr Rojík.

Zaniklý život

Příběh německých horalů na české straně Krušných hor zpracovalo před šesti lety podle románu Cejch také Západočeské divadlo v Chebu. Jindřich Skopec, člen ansámblu hrající Matyáše Schmelzera, část života v Krušných horách prožil a smyšlenou vesnici Bach si představuje v oblasti mezi Božím Darem a Blatnou.

„Mám úplně konkrétní místo – pro mě je to Ryžovna. To je jedna z těch zaniklých vesnic, kterou komunisté zlikvidovali. A tam zůstaly dvě stodoly a stará škola. Jste na místě, kde byl život a z toho místa je to cítit,” popisuje Skopec.