Jazykové kategorie

Dnešní jazykový koutek je nazván velmi odborně, budeme hovořit o jazykových kategoriích. Co přesně nás čeká, vysvětlí...

Lingvisté se velmi často setkávají s dotazy na tzv. hraniční jevy nebo na jevy s neostrými hranicemi. Zrovna tak často se tazatelé zlobí, když v některých případech nedokážeme daný jev přesně zařadit, určit, kategorizovat. Mají pocit, že si s ním nevíme rady, a přičítají to naší nedostatečné erudici. Zdaleka nejčastěji se na lingvisty takto zlobí učitelé nebo rodiče, kteří píší s dětmi domácí úkoly. Ve škole se hraniční problémy často „raději nauvádějí“. To je jistě v pořádku, jestliže se mají žáci naučit základní orientaci v některých jevech, ale připravujeme je dobře na život? V reálné skutečnosti se také často nedokážeme shodnout, jestli je sklenice téměř z poloviny plná nebo téměř z poloviny prázdná a podobně. A proto si dnes jen tak odlehčeně představíme některé typické tzv. neostré jevy.

Který „neostrý“ jazykový jev by byl nejtypičtější?

Zdaleka nejtypičtější je problém příslovečné určení – předmět. Teď se jistě pousmáli všichni ti, kteří se svými dětmi někdy řešili domácí úkol právě z tohoto okruhu problematiky. Máte například posoudit větu průvod postupoval k náměstí, zeptáte se ke komu/čemu postupoval průvod a tato otázka se vám zdá smysluplná a zcela namístě. Potom se zeptáte kam postupoval průvod a i tato otázka je bezpochyby zcela bez závad a přijmete ji jako bezvýhradně přijatelnou. Co tedy do úkolu máme napsat? Možná vás v poslední chvíli zachrání školská pomůcka, že příslovečné určení má v podobných případech vždy jaksi „přednost“, ale copak je to za vědu, když má dvě řešení a jedno je přednostní. Ale řekněme si upřímně – takový je život. Třeba i takoví lékaři někdy váhají, když mají stanovit přesnou diagnózu.

Předmět a příslovečné určení jistě dovedou potrápit. Máte vy osobně nějaký obtížně řešitelný jev, se kterým se nerad potýkáte.

Ano, to mám. Obecně bych mohl říci, že často váhám v otázce slovních druhů, a to konkrétně u částic a citoslovcí. Třeba takové ahoj nebo vyjádření souhlasu či nesouhlasu, jako jsou slůvka ne nebo ano, mohou v mnoha ohledech vyhovovat jak definicím částic, tak definicím citoslovcí. U některých slovních druhů se i ve slovnících otevřeně přiznává, že stojí na pomezí dvou kategorií. Vezměme si třeba takovou zájmennou číslovku kolik nebo zájmenné příslovce takto nebo slovo rád, které slovník popisuje jako přídavné jméno s významem příslovečným. Můžeme tedy uzavřít, že ať už jsme tomu rádi či neradi, každá věda má své obtížně rozlousknutelné oříšky. Jako sám život.