Jan Amos Komenský kázal v kapli ve Fulneku. Dnes v ní sídlí památník Učitele národů
„Všichni na jednom jevišti velikého světa stojíme a cokoliv se koná, všech se týče.“ Tak zní citát z díla Jana Amose Komenského – světového myslitele, teologa, biskupa Jednoty bratrské, pedagoga i politika, který usiloval o mír mezi národy, zatíženými v časech jeho života kletbou třicetileté války.
Do Fulneku přišel Jan Amos Komenský, když mu bylo 26 let. Působil jako kazatel Jednoty bratrské, a to v letech 1618 až 1621. Zároveň byl rektorem bratrské školy a věnoval se práci pedagogické a didaktické. Ve Fulneku poznal i svou první ženu Magdalénu Vizovskou, která záhy zemřela na mor i spolu s jejich dvěma dětmi.
Stálá expozice Památníku Jana Amose Komenského představuje osobnost „učitele národů“ z několika úhlů pohledu. Historický objekt kaple, ve které Komenský kázal, připomíná jeho sepjetí s Jednotou bratrskou. Kaple je součástí areálu bývalého bratrského sboru ve Fulneku a od roku 1962 národní kulturní památkou. Při modlitebně kdysi existovala i svobodná bratrská škola, zahrada, hřbitov a obydlí správce. Dnešní podoba je výsledkem mnoha stavebních úprav.
Památník představuje také filozofické a teologické spisy Komenského. Mezi nimi připomeňme jeho zásadní dílo, považované za klenot literatury 17. století - alegorický příběh Labyrint světa a ráj srdce, dále filozofický spis Hlubina bezpečnosti anebo dílo Listové do nebe, výrazně ovlivněné myšlenkami Jednoty bratrské, které Komenský napsal právě ve Fulneku. Zajímavým exponátem je i objemná kniha z kůže, která zaznamenává vlastnoruční soupis všech děl, jež Komenský kdy napsal. Celkem jich bylo úctyhodných 224.
Kromě další badatelské činnosti, včetně zde vystavené Mapy markrabství moravského, na které ve Fulneku Komenský také pracoval, představuje Památník především Komenského pedagogický odkaz.
Poprvé definoval pojem školní rok, školní prázdniny a školní týden. Prosazoval povinnou školní docházku a pedagogické zásady a postupy, založené na názornosti a motivaci ve vyučování, které našly uplatnění ve výchově a vzdělávání nejen u nás, ale i ve světě. Inspirací mohou být všem i dnes Komenského pedagogické a didaktické spisy, jako například Informatorium školy mateřské, Škola na jevišti nebo Dveře jazyků otevřené.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Saharský prach přichází v poslední dekádě do Česka častěji. V neděli je ale vysoko, popisuje meteorolog
-
Zbraně na Ukrajinu jsou jen hromada železa. Potřebují vycvičený personál, říká plukovník Petráš
-
Úředníci na soudech zvažují stávku kvůli nízkým platům. ‚Snad se podaří najít pochopení,‘ říká Blažek
-
Ve staré Karviné se dobře žilo, spousta lidí by chtěla město zpátky, říká spisovatelka Lednická
