Jaké spojení je vhodnější – pivovarská škola nebo pivovarnická škola?
Námět tentokrát čerpáme z posluchačských dotazů. Náleží do celkem časté skupiny dotazů, ve kterých se řeší užití významově blízkých, ale slovotvorně jinak utvořených přídavných jmen: zdravotní × zdravotnický, telefonní × telefonický apod. Odpovídá Martin Prošek z Ústavu pro jazyk český.
Platí, že jak přídavné jméno pivovarský, tak pivovarnický je utvořeno v souladu se slovotvornými zásadami češtiny. Pivovarský je utvořeno od podstatného jména pivovar, zatímco pivovarnický od pivovarník.
Podle novějších slovníků spisovného jazyka jde o synonyma s významem ‚související s výrobou piva‘. Když nahlédneme do Českého národního korpusu, zjistíme, že slovo pivovarský vstupuje nejčastěji do spojení, která se významově i kontextově týkají nějakého zcela konkrétního pivovaru v nějakém konkrétním místě. Takže jsou tu spojení jako pivovarská zahrada, pivovarské sklepy, pivovarské muzeum a pivovarská restaurace a také třeba pivovarský komín nebo dvůr.
Pivovarnická škola, ale pivovarské učiliště
Když k tomu uvážíme ještě typická spojení se slovem pivovarnický, tak je vidět, že významově jde o záležitosti spojené s pivovarnictvím jako celým oborem, ne s konkrétním pivovarem. Máme ve zmíněném korpusu např. spojení pivovarnický gigant, pivovarnický koncern, pivovarnická branže, ale také třeba pivovarnické řemeslo, pivovarnický cech apod.
Pokud by třeba kraj zřizoval odbornou střední školu pro budoucí pracovníky pivovarů, ne jen jednoho konkrétního, určitě by měla být nazvána střední pivovarnická škola. Kdyby ale třeba jeden konkrétní pivovar zřizoval učiliště, aby v něm vychovával své vlastní budoucí zaměstnance, je možno volit i název pivovarské učiliště, protože je tam ta vazba na ten jeden podnik.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.