Jak postupovat při záchraně zraněného vlka? V Česku dlouhodobě chybí manuál

Populace vlků v Krušných horách se rychle rozrůstá, na novou práci si kvůli tomu musí zvykat taky lidé ze záchranné stanice živočichů Drosera v Bublavě. Ti zrovna před několika dny vyjížděli k záchraně vlka, kterého srazilo auto. Jak ale zkušení záchranáři na místě zjistili, práce s větší šelmou se výrazně liší od toho, na co byli dosud zvyklí. V Česku pro ně navíc neexistuje podrobný manuál, jak v podobných případech postupovat.

Čtěte také

Krušnohorský vlk se do přírody nevrátí. Zranění jsou vážnější, než se očekávalo

„Obhlídl jsem si ho, kleknul jsem si k němu a zhruba čtvrt hodiny jsem si s ním povídal, než jsem na něj sáhnul. Koukal jsem, co dělá s očima a jak reaguje, jestli nevrčí,“ popsal Vilém Babič ze stanice Drosera své první setkání s vlkem.

Ani on sám, jako odborník, netušil, koho v takovém případě kontaktovat. „V první chvíli nevíme, koho kontaktovat, který veterinář by ho zvládl ošetřit, kam ho umístit. Neexistuje žádný manuál, jak se chovat,“ dodal. Podle ministerstva životního prostředí existuje pro takové případy takzvaný Program péče o vlka obecného. Jak upozorňuje ale hnutí DUHA, které se vlky dlouhodobě zabývá, dokument je nedostatečný.

„Přesný návod neexistuje. Dokument Program péče o vlka pouze popisuje, že péči o zraněné jedince je možné zajistit prostřednictvím záchranných stanic. Zároveň ale konstatuje, že u nás nejsou dostatečné podmínky pro dlouhodobější péči o vlky v této síti zajištěny,“ poukazuje na problém Anna Řezníčková z hnutí DUHA.

Zkušených veterinářů je málo

V případech, jako je záchrana vlků, je podle ní důležité, aby zúčastněné strany reagovaly co nejrychleji. K tomu je potřeba jednotný plán jak postupovat. Řešením by mohlo být například vytvoření seznamu veterinářů, kteří mají zkušenosti s většími šelmami.

Čtěte také

Na pomoc vlkovi z Krušných hor lidé poslali už téměř dva a půl milionu korun

Že je současný program nedostatečný uznává i Beata Berníková z ministerstva životního prostředí. „Při přípravě programu péče ministerstvo identifikovalo nedostatky včetně zajištění nedostatečné veterinární péče. Součástí navržených opatření je proto podpora spolupráce záchranných stanic s veterináři, kteří disponují potřebnou odborností a zkušenostmi. Takových veterinářů je ale nedostatek.“

Změny a vypracování plánu je podle odborníků nutné. Případ zraněného vlka z Krušných hor totiž není jediným, kdy člověk bojoval o záchranu zraněné šelmy. „V roce 2020 nastala podobná situace, když byl nalezen zraněný a zesláblý rys Olda, který následně zraněním podlehl,“ dodala Řezníčková.