Eva Borková vychovala 16 dětí, za zásluhy ji ocenil i Václav Havel

Eva Borková se narodila 4. prosince 1938 v Praze do české evangelické rodiny. Od mládí měla velice kladný vztah k dětem. Starala se o své sourozence a o prázdninách jezdila jako pomocná síla na pionýrské tábory, možná právě to formovalo její pozdější profesi.

Roku 1968 se přihlásila na pozici pěstounky v první SOS vesničce v Karlových Varech, první toho druhu v tehdejším Československu. „Sem do Karlových Varů mě přivedla právě ta nabídka být pěstounkou v dětské vesničce. Já jsem v těch 30 svých letech nebyla vdaná, řekla jsem si, na co bych sháněla dalšího ženicha, tak jsem se přihlásila,“ vzpomíná Eva Borková. Úspěšně prošla výběrovým řízením a v roce 1970 přijala první děti do své péče jako matka pěstounka.

Eva Borková je se všemi dětmi dodnes v kontaktu|foto:Josef Šorfa, Český rozhlas

V SOS dětské vesničce v Karlových Varech prožila těžké období normalizace, kdy vesnička byla převedena do pravomoci státu a několikrát se rozhodovalo o její likvidaci. Nakonec se ji podařilo vychovat hned 16 dětí.

„Když přišly, tak mi říkaly soudružko učitelko, nebo soudružko vychovatelko. To trvalo jenom tak dva dny a nakonec to skončilo u maminky. U Káji si vybavuju, že když jsem jim řekla, že mně můžou říkat maminko, on pak přišel, postavil se přede mě a řekl: proč když jsem maminka, proč jsem je tak dlouho nechala v děcáku. Takže jsem to pak musela vysvětlit,“ usmívá se paní Eva.

V roce 1999 dostala od Václava Havla medaili Za zásluhy II. stupně. „Považovala jsem to jako ocenění všech pěstounek ve vesničce. To nebylo jen pro mě, samozřejmě. Byla to slavnostní chvíle, člověk si toho vážil,“ říká.

To největší ocenění ji připravil ale sám život. Se všemi dětmi je dodnes v kontaktu. Už dávno mají vlastní životy, rodiny, ale za maminkou Evou se rádi vrací.