Drahotínské hadce na Domažlicku střeží kriticky ohroženou rostlinku

V lokalitě Drahotínské hadce můžete zcela nerušeně obdivovat vedle sleziníků i zimostránek alpský. Nejčastěji roste právě v Alpách od Francie po Itálii, ale třeba také v Rumunsku. V České republice se nachází pouze tady a ještě na východ od Vltavy.

To, co dalo místu jméno, je ale hornina jménem hadec. Český název získala překladem z odborného latinského názvu serpentinit. Termín serpentinit (hadec) zavedl Alexander von Humboldt v roce 1823 podle latinského výrazu serpens (had). Ale proč vlastně?

Samotná hornina je na první pohled hadovitě pokroucená. Pojmenování je tedy zcela na místě. Hadec se vyznačuje mimo jiné vysokým obsahem olivínu, který je bohatý na hořčík. Olivín je tmavě zelené barvy a rozezná ho tak i běžný turista.

Kámen pro stavbu silnic

V Drahotínských hadcích kdysi býval lom. Netěžil se tam samotný olivín, ale jen celá hadcová hornina, která se používala jako kámen pro stavbu a opravy silnic. Díky lomu jsou stěny hadcového masivu dobře odkryté a pozorovatelné. Hadce formoval obrovský tlak na dně praoceánu a vytlačená hornina pochází ze samotného dna zemského pláště. Lom i praoceán jsou minulostí, je ale dobré si všímat toho, co tady roste.

Popukaný hadec|foto: Pavel Halla

Hadcové podloží totiž vytváří prostor pro růst unikátní květeny. Rostou tu hned tři druhy sleziníku, přičemž téměř po celý rok i nejvzácnější sleziník nepravý. Atmosféru bývalého lomu ještě umocňují borovice, různé trávy a drobné hadcové skalky, kterých je v okolí několik.

Drahotínské hadce jsou součástí Přírodní rezervace Drahotínský les. Důvodem vyhlášení rezervace je právě výskyt kriticky ohrožené rostliny sleziník nepravý. K rezervaci se nejlépe dostanete pěšky po žluté turistické značce z Poběžovic nebo od silnice mezi Poběžovicemi a Drahotínem.