Doma dělané Fenyklové bonbóny nejspíš zmizí ještě před mikulášskou nadílkou
Semínka miříkovitých rostlin mají v kuchyni Jany Vlkové široké uplatnění. Fenyklová přidává do bonbónů. Když si ty připravíte podle jejího receptu, můžou být součástí mikulášské nadílky pro vaše děti. Jestli se v jejich ústech nerozplynou dřív.
Pokud jde o listopadový jídelníček Jany Vlkové, neobejde se bez topinamburů. Lektorka vaření z jedlých rostlin a autorka květinových kuchařek je spolu s dýní nebo bramborami mixuje na pyré. Nezbytností jsou semínka libečku, která topinambury dělají stravitelnějšími.
„Sušenými semínky libečku se dá kořenit všechna zimní zelenina, která se peče na plechu. Nebo je dávám do polévek. Je to opravdu vynikající koření,“ doporučuje libeček Jana Vlková.
Z jablek a semínek další miříkovité rostliny, fenyklu, vyrábí Fenyklové bonbóny. „Je dobré začít s bonbóny už v listopadu, abychom byli vybaveni, až přijde Mikuláš a budeme chtít dát dětem do nadílky něco zdravého,“ myslí si autorka květinových kuchařek. Zároveň připouští, že bonbóny díky ochutnávání nemusí do 5. prosince vydržet.
Fenyklové bonbóny
- jablka (nejlépe padaná)
- fenykl
- třtinový cukr
- čokoláda nebo čokoládová poleva (není nutná)
Jablka zbavíme stopek a bubáků, jádřince a slupky ponecháme kvůli zachování obsahu pektinu. Nakrájíme na kousky.
S trochou vody dáme do kastrolu se širokým dnem a pomalu a dlouho dusíme. V případě potřeby mírně podléváme.
Ještě horká jablka proženeme pomocí obrácené naběračky cedníkem. Pokud je hmota řídká, ještě ji krátce povaříme.
Podle chuti a zralosti jablek přidáme cukr a svaříme. Přidáme fenyklová semínka.
Hmotu rozprostřeme na plech vyložený pečicím papírem ve vrstvě asi 0,5 cm a sušíme v troubě při nízké teplotě, nejlépe v nastavení proudícího vzduchu. Sušení může trvat i několik dní (s přerušením vždy, když troubu nemůžeme kontrolovat!).
Usušenou pružnou hmotu nastříháme nůžkami na kostičky nebo na nudličky, ty pak smotáme a zajistíme párátkem. Můžeme namáčet v rozpuštěné čokoládě.
Tip: Fenykl lze nahradit jiným kořením, např. skořicí.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
