Dárky k svátku Purim

Ze sedmi náboženských příkazů, které mají Židé plnit při svátku Purim, se celé dva týkají dárků. Jde o povinnost „rozdávání dárků“ a dále „obdarovávání chudých“.

Obě zvyklosti mají svůj původ v biblické Knize Ester, která popisuje záchranu Židů před záhubou za vlády perského vládce Achašvera ve 4. století před občanským letopočtem. V závěru této historicky ne zcela doložené události můžeme číst o ustanovení slavit Purim „jako dny radostného hodování, posíláním dárků jeden druhému a dárků pro chudé“.

Někteří učenci Talmudu z těchto slov odvodili, že při Purimu se věřící nesmí postit. Židovská tradice však upřednostňuje doslovný příkaz: hodovat a obdarovávat. Podle Talmudu totiž existují dva základní typy židovských svátků: svátky zasvěcené Bohu neboli studiu Tóry a svátky zasvěcené člověku neboli radosti z oslavy. Talmud řadí Purim právě k takovému svátku a radost z oslavy spojoval i s dostatkem dobrého jídla a pití.

Purim je tak jediným židovským svátkem, kdy se doporučuje pít víno nejen k posvěcování při náboženském obřadu, ale i pro potěšení mysli. To další talmudské učence vedlo k závěru, že na Purim se Židé mohou i lehce opít. Pokud by snad udivovalo, že i o takové záležitosti se vedly náboženské diskuse, nutno dodat malé vysvětlení. Víno v judaismu historicky slouží výhradně k bohoslužebným účelům a v tradičních společenstvích je tomu tak dodnes. Proto také další rabíni zapovídali sebemenší opilost i o Purimu, neboť, jak dokládali, „přemíra vína radost kalí, a ne zvětšuje“.

Jak je tomu však s purimovými dárky? Protože text Knihy Ester nehovoří o jednom dárku, ale o dárcích, které má dát jeden druhému, je povinností obdarovat právě takto alespoň jednoho člověka. Hebrejské slovo „manot“ překládané zpravidla jako „dárky“ však doslova znamená „porce“„ – míní se část toho dobrého purimového jídla a pití. A tak je tradicí, že po bohoslužbě, při níž se z pergamenového svitku čte Kniha Ester, si Židé rozdávají balíčky s nejrůznějšími pokrmy: koláči, sušenkami, cukrovím, ovocem, vínem, ale třeba i rybami a masem. Podmínkou je, že jídlo musí být zcela připravené, aby se dalo okamžitě jíst.

S příkazem rozdávat dárky s dobrotami pak souvisí i povinnost obdarovávat chudé. Dárky přitom opět tvoří balíčky s jídlem. A protože slovo „chudí“ je v množném čísle, má každý bohabojný Žid dát dva balíčky alespoň dvěma potřebným, aby se i oni mohli radovat ze svátku Purim.