Nádraží ve Františkových Lázních prošlo citlivou opravou. Odborníci zachránili unikátní fasádu

14. duben 2026

Historická nádražní budova ve Františkových Lázních prošla citlivou rekonstrukcí. Odborníci ji obnovili tak, aby si zachovala svůj původní architektonický charakter z 19. století a zároveň získala modernější zázemí pro cestující.

Františkolázeňské nádraží bylo postaveno mezi lety 1864 až 1865 z iniciativy saských a bavorských státních drah. Památkář Karel Hamberger uvedl, že stavba vznikla podle návrhu německého architekta Friedricha Bürkleina, který jí vtiskl reprezentativní neorenesanční podobu s prvky tzv. obloučkového stylu. Ten je dodnes patrný například nad vstupními oblouky do odbavovací haly nebo v ornamentální výzdobě fasády.

Chátrání vystřídala citlivá obnova

Od 80. let 20. století budova postupně chátrala, dnes je součástí městské památkové rezervace. Rekonstrukce probíhala v letech 2024 až 2025 a podle památkářů byla provedena mimořádně citlivě. „Byl zde totiž přítomný restaurátor, který byl zodpovědný za opravu fasády nebo výrobu replik štukových dekorů, které jsme odvozovali z archivních fotografií," popsal Hamberger.

Nejvíce úprav za dobu své existence prodělala odbavovací hala. Interiér dnes kombinuje historické prvky jako jsou litinová zábradlí s mladšími zásahy z druhé poloviny 20. století, například vitrážemi s lázeňskými motivy. Motivy vřídla nebo termálních pramenů připomínají charakter lázeňského města.

Kromě rekonstrukce fasády, střechy a historických prvků došlo k modernizaci odbavovací haly a pokladny. Zbývá už jen rekonstrukce nástupišť pro pohodlnější a bezpečnější nástup cestujících.

autoři: Jana Strejčková , ern
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.