Co se vaří, co se jí: Černá kaše s rebarborou
Staročeská jídla bývala jednoduchá a skládala se vždy jen z několika základních surovin. Při dnešním znovuobjevování zapomenutých receptů často žasneme nad chuťovou i nutriční vyvážeností tradičních jídel. Jedním z obvyklých pokrmů staročechů bývala také černá kaše.
Nejčastěji se připravovala ze sušených švestek nebo povidel a zahušťovala se obyčejným strouhaným perníkem. Podávala se studená v létě nebo teplá v zimě k snídani. Svátečnější varianta černou kaši na másle opraženými mandlemi nebo ořechy. Ke kaši se jedl většinou krajíc žitného chleba.
My se dnes naučíme obdobu černé kaše, kde místo povidel nebo sušených švestek použijeme rebarboru. Ta spoustě lidí vadí pro svojí výraznou kyselost. Rebarborový koláč – asi nejčastější pokrm z rebarbory – je také hodně kyselý. Mistr odborných předmětů Hotelové školy v Plzni na Borech Martin Havlík nám prozradil, jak rebarboru velice rychle a účinně zbavit její typické kyselosti.
Suroviny:
250 g rebarbora
100 g cukr (na karamel) nebo med
cca 0,4 l stolní víno
100 g světlé pečivo bez posypu nebo strouhanka
50 g na posypání sekané mandle, ořechy nebo rozinky
Na ochucení: skořice, hřebíček nebo anýz
Postup:
Z cukru si připravíme na pánvi karamel. Očištěnou a omytou rebarboru nakrájíme na asi centimetrové plátky. Krátce ji osmahneme na karamelu nebo na vroucím medu a podlijeme vínem. Přidáme koření a dusíme, dokud se kousky rebarbory nezačnou rozpadat. Vmícháme rozdrobené světlé pečivo bez kůrky a krátce povaříme. Podle potřeby ještě naředíme vínem nebo vodou. Nakonec propasírujeme přes jemný cedník nebo rozmixujeme a podáváme. Kaši můžeme na talíři dozdobit sekanými mandlemi, ořechy nebo rozinkami.
Při vaření se alkohol ve víně vypaří, takže kaši mohou i děti. Množství surovin odpovídá přibližně čtyřem běžným porcím.
Nejnovější recepty
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor

Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.