Cihlovou rozhlednu nad Frýdlantem už stromy dorostly. Nabízí alespoň výhled na město a do Polska
Rozvoj turistiky na konci 19. století se na severu Čech projevil mimo jiné zpřístupňováním skalních vyhlídek, budováním dřevěných vyhlídkových věží a později stavbou kamenných rozhleden. Budovaly je především německé horské či okrašlovací spolky. Poté je přebraly české turistické spolky. Kvůli poválečnému vývoji ale často chátraly a nebyly přístupné. Dnes je o ně postaráno mnohem lépe. Platí to i o rozhledně nad Frýdlantem v Čechách.
Čedičový vrchol Frýdlantská výšina ve výšce 399 metrů nad mořem si jako místo pro vztyčení rozhledny vybral německý Okrašlovací a zvelebovací spolek pro město Frýdlant na podzim roku 1889. A už počátkem léta 1890 dřevěnou, 14 metrů vysokou rozhlednu otevřel.
Počátkem nového století ale musela být dřevěná konstrukce pro zchátralost stržena. „Roku 1906 byl položen základní kámen a frýdlantský okrašlovací spolek začal stavět důkladnou zděnou rozhlednu z tvrdě pálených cihel. Stavební firma Appel&Hampel ji postavila za devět tisíc tehdejších korun,“ říká předseda Klubu turistů ve Frýdlantu Petr Luft.
V předválečném období žila rozhledna zábavou převážně německého obyvatelstva, po druhé světové válce chátrala. V 50. letech ožívala květnovými slavnostmi. U rozhledny vzniklo i přírodní divadlo a taneční parket. Časy dobré ale vystřídaly opět časy zlé.
V roce 1958 byla rozhledna pro turisty uzavřena, protože se stala televizním vysílačem a navigačním majákem pro leteckou dopravu. V 80. letech, po vybudování kovové věže v sousedství, kam se přestěhovala vysílací technologie, se dokonce uvažovalo o odstřelu rozhledny.
Nakonec bylo ale rozhodnuto rozhlednu zachovat a po generální rekonstrukci byla v listopadu 1982 znovu otevřena. Nyní prochází dalšími opravami, neboť se z ní začaly padat cihly. Práce ale probíhají komínářským způsobem, tedy na zavěšených lávkách, a rozhledna je díky tomu stále přístupná. Jisté omezení představuje vzrostlá okolní zeleň, která dnes brání ve výhledu na Jizerské hory. Vidět je ale na Frýdlant nebo do Polska.
Sto žulových schodů vedoucích na ochoz rozhledny vysoké 21 metrů stojí i přes omezený výhled za překonání. Někoho možná potěší hned dole ovládání výtahu. Jde ale jen o atrapu pro pobavení, výtah v rozhledně s točitým schodištěm samozřejmě nemá kudy jezdit.
Další zajímavostí rozhledny nad Frýdlantem je vstupné ve výši pouhých 20 korun za dospělého. A koho výstup na Frýdlantskou výšinu a její rozhlednu unaví, může se občerstvit v klubovně frýdlantských turistů, ve kterou se změnilo původní jednoduché pohostinství.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
