Chodové, Chodsko a Domažlice
Když se řekne Chodsko, někdo si vybaví Jiráskovy Psohlavce, odbojného Jana Sladkého Kozinu a tehdejšího majitele domažlického panství Lamingera alias Lomikara, kterého Kozina vyzval na boží súd a který skutečně do roka a do dne zemřel.
Jiní si pod pojmem Chodsko představí spisovatelku Boženu Němcovou, sbírající kolem vrchu Čerchova pohádky, nebo spisovatele Jindřicha Šimona Baara.
Chodové dostali své jméno od slova chodit a byli to výsadní sedláci z 11 chodských obcí s výjimečnými právy, která platila čtyři století. Možná právě proto je dodneška tato západočeská oblast kolem Domažlic etnograficky i historicky velmi zajímavá a stojí za prozkoumání.
Ideální podmíny k podobnému výzkumu našla Markéta Ševčíková na letošních 69. Chodských slavnostech v Domažlicích. A coby průvodce si vybrala ředitele Muzea Chodska Josefa Nejdla a starostu Stanislava Antoše. A samozřejmě také Konrádyho dudáckou muziku a soubory z Mrákova a Postřekova. Poslechněte si ve Folklorním notování.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
