Čertovy kazatelny v Rychlebských horách provází pověst z třicetileté války

Hradba Rychlebských hor od sebe odděluje české Slezsko a Kladskou kotlinu. Kdysi přes hory vedlo několik obchodních stezek, které střežily mohutné hrady. To platí i pro cestu procházející Račím údolím podél stejnojmenného potoka. Střežil ji hrad, jehož jméno se do dnešních dnů nedochovalo, a proto nese jméno Rychleby. Na protější straně údolí vzniklo jako jeho protiváha provizorní hradiště nazývané Pustý zámek. Ale ani o něm nemáme žádné bližší zprávy.

Přímo naproti Pustému zámku se nad Račím údolím vypíná několik skalních výstupků připomínajících kostelní kazatelny. Rulové ostrohy vystupují ze skalního podloží a vyšší ze dvou kazatelen má pod sebou téměř kolmou stenu vysokou 13 metrů.
Už odpradávna jitřily skalní útvary vystupující ze svahů nad údolím lidskou fantazii. Ve spojení s utrpením, které tento kraj prožil za třicetileté války víc než dost, se o zdejších skalách začaly vyprávět roztodivné příběhy.

Za pytel stříbrňáků

Historku o Čertových kazatelnách zaznamenal farář z Bílého Potoka Adolf Rompel. Spadá do období, kdy zámek Jánský vrch nad Javorníkem odolával nájezdům Švédů, obce v okolí ale byly krutě drancovány. Velitelem císařské posádky dobře opevněného Jánského Vrchu byl podplukovník hrabě von Borgunelle. Jednoho dne se velitel posádky domluvil s obyvateli Javorníka, Vlčic a Bílého Potoka na nečekaném přepadení švédského tábora, který měl protivníky z kraje nadobro vyhnat.

Přístřešek nad oběma kazatelnami|foto: Miroslav Kobza

Jeden ze spiklenců, sedlák Ryška, se vydal z Javorníka do Vlčic přes Račí údolí, když narazil na kazatelnách na podivně oblečeného muže, který mu nabídl, že pokud Švédům vše prozradí, bude nejbohatším mužem v okolí. Ryška nejprve odmítl, ale nakonec se vydal ke švédskému táboru, kde za pytel stříbrňáků vše o tajném plánu vyzvonil. Císařští tak byli v noci Švédy odraženi a skoro všichni vzbouření vesničané v boji zahynuli.

Podle jedné varianty legendy prý zrádce zakrátko chytili císařští, kteří ho shodili z Čertovy kazatelny do Račího údolí. Podle jiné verze v něm prý tak hlodalo svědomí, že z kazatelny skočil sám.

Čertovy kazatelny jsou dnes vyhledávanou turistickou lokalitou, kam vede zelená turistická značka od známé Tančírny na začátku Račího údolí. Pohodlnější cesta míří z Javorníka po červené přímo od tamního zámku. Touto cestou můžete nad kazatelny dojet i na kole.

Dva ze skalních výstupků jsou už od 19. století zabezpečeny železným zábradlím. Vyšší z kazatelen nabízí krásný pohled na Račí údolí, nižší pak i výhled do části slezské Hané. Zde je také k vidění původní zábradlí datované ještě rokem 1891. Nad kazatelnami najdete dřevěný přístřešek nabízející úkryt při špatném počasí.